Sedm důvodů, proč je "Jugoška" deset let před námi

Ekonomika
23. 9. 2012 08:30
Z chorvatských pláží dýchá stále vzpomínka na starou Jugoslávii.
Z chorvatských pláží dýchá stále vzpomínka na starou Jugoslávii.

Češi by se neměli povyšovat nad chudší balkánské země, do kterých jezdí na dovolenou. Tamní znalost angličtiny nebo rozšíření bezplatného bezdrátového internetu budeme dohánět ještě dlouho.

"V Maďarsku je to jak u nás, v Chorvatsku pět let za náma, v Bosně jak v půlce devadesátých let." Dovolenkářská moudra, která občas zaslechnu, nečekaně přesně odpovídají tomu, v jakém odstupu se od sebe drží hrubé domácí produkty na hlavu v jednotlivých zemích.

Nechejme ale tenhle druh turistiky těm, kteří cestují jen proto, aby si mohli dva týdny připadat nadřazeně. Zkusil jsem to letos naopak: projet Chorvatsko, Bosnu a Srbsku (bohaté Slovinsko nepočítám) s očima a ušima na šťopkách a jako při prvním porevolučním rodinném výletu do rakouské Billy si představovat, co všechno se možná dostane i k nám - a kdy. Deset let z nadpisu berte jen jako nanejvýš orientační údaj.

Cizí jazyky

Přeložil jsem z angličtiny tři knihy - a stejně jsem se za svou nepohotovou czenglish styděl před kdejakou chorvatskou prodavačkou v samoobsluze. Stačilo neuměle říct dobar dan - a vždy od pokladny následovalo hello. Všude, včetně obchodů a stánků mimo turistické cíle. Číšník v jedné sarajevské restauraci si dokonce mezi chody vygoogloval českou frázi "Jak se jmenujete?" Nemám pocit, že by tím přiblížil zánik své mateřštiny, jak občas před cizími jazyky varují čeští lenoši převlečení za vlastence. Zato si deseti sekundami práce zvýšil dýško a vyrobil dvě chodící reklamy na svůj podnik.

Veřejný prostor

Jako druhý obývák. Od parku v centru Záhřebu osvětleného lustry a rozpohybovaného muzikanty po plácek mezi paneláky na splitské periferii, na kterém hrává padesátka starých chlapů dlouho do noci bocciu. V Česku žijí na ulici jen teenageři a Romové; jedním z iniciačních rituálů bílých dospělých je totiž pořídit si zahradu a vysokým plotem všechno své grilování a popíjení piva schovat před světem. Velká škoda: vždyť města kvetou právě proto, že se v nich náhodně setkávají různí lidé. To ale nejdřív musí chodit ven.

3. Wi-Fi

Ať už veřejná na hlavním náměstí na útraty radnic, anebo v sebeomšelejší čevabdžinici pro každého, kdo si dá kafe za patnáct korun. Skvělý způsob, jak se z telefonu připojit na Foursquare a Tripadvisor a bezpečně se tak vyznat v tom, které podniky v okolí jsou pasti na turisty a které stojí za každé euro útraty. (A taky jednoduché řešení, jak se do obličeje vysmát Vodafonu, který si za bosenský megabajt dat účtuje 250 korun.)

Pokračování článku, jenž vznikl ve spolupráci s Finmagem a jehož autorem je Michal Kašpárek, čtěte ZDE.

Další čtení

Cena bitcoinu se vrátila nad hranici 100.000 dolarů

Ekonomika
8. 5. 2025

Pohonné hmoty v Česku zůstávají nejnižší za několik let, ceny dál klesly

Ekonomika
8. 5. 2025

ČNB snížila úrokovou sazbu. Prostor pro další pokles je omezený

Ekonomika
7. 5. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ