Americký index Dow Jones dosáhl v uplynulém týdnu historického maxima. Také některé evropské burzy jsou na svých maximech od roku 2007. Vrátila se důvěra v akciové trhy, nebo se schyluje k další bublině?
Spíše než o důvěru v akcie jde o výsledek politiky centrálních bank, které zaplňují trhy volnými penězi. Vzhledem k výši úrokových měr pak nabízí dluhopisy nižší zhodnocení a investoři hledající vyšší zisky už pokukují po akciích. Jejich zájem pak táhne pochopitelně nahoru i akciové indexy, přestože řada faktorů hovoří proti.
"Na srovnatelně vysokých úrovních byl index v minulosti jen dvakrát. A to v roce 2001, což v encyklopediích můžeme najít pod heslem internetová bublina, a pak v roce 2008, což nalezneme pod pojmem realitní bublina," popisuje současný stav hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.
Růst akciových indexů započal už v roce 2012, přitom například ekonomika eurozóny v posledním čtvrtletí loňského roku poklesla o 0,6 procenta. Oficiální prognóza Evropské komise pro rok 2013 počítá s dalším propadem ekonomik. Také oživení amerického hospodářství je křehké. I přesto Dow Jonesův index a některé evropské burzy atakují historická maxima.
Dow Jones letos posílil už o deset procent, přitom jen jednou za poslední dekádu si připsal roční nárůst o více než dvacet procent (rok 2003 - 25,32 procent). Širší index Standard & Poor's 500 je sotva procento od svého historického maxima z 9. října 2007, které tehdy činilo 1565,15 bodu. Letos si index připsal kolem devíti procent.
Růst cen akcií poukazuje na pozitivní očekávání budoucnosti. Když se ovšem zahledíme dopředu, málokdo z nás očekává skvělé zítřky. Vztah mezi růstem ekonomiky a růstem akcií v minulosti téměř bez výjimky platil. Současná situace na trzích je ale opačná, akcie rostou, i když se ekonomikám nedaří a jsou v recesi.
"Centrální banky pumpují do ekonomik bezprecedentní množství peněz, jaké tu nikdy v historii nebylo. Jinými slovy centrální banky chtějí pod akciový kotel ještě více přitopit a chtějí, aby se bublina, která podle mě vznikla na akciových trzích, se ještě více nafoukla," uvádí Pikora.
Bernankeho bublina
Velký vliv na růst akcií má i politika americké centrální banky (Fed) a nejmocnějšího centrálního bankéře světa Bena Bernankeho. Pod jeho vedením Fed začal s programy kvantitativního uvolňování (momentálně jde o třetí vlnu), kdy do ekonomiky pumpuje levné peníze. Navíc v tom nehodlá v nejbližší době přestat, protože americké oživení je podle Bernankeho stále slabé, a Fed tak bude držet nízké úrokové míry a pumpovat peníze do ekonomiky dále. Sám Bernanke jednou slavně prohlásil, že pokud bude třeba, bude peníze klidně rozhazovat i z vrtulníku.
Co se stane na trzích, až přestanou centrální banky levné peníze do ekonomik pumpovat, zůstává však obestřeno záhadou. Sám čaroděj Bernanke při posledním vystoupení před americkým Kongresem tvrdil, že Fed má "nástroje, které může použít, aby ohlídal nárůst inflace a zvolil správný okamžik, kdy utažení centrálních kohoutků správně zvolí". Podrobnosti ale nesdělil.
Prasátka na porážku
Že se investoři začínají opět obracet k akciím, dokazují data společnosti EPFR Global. V prvním březnovém týdnu investoři vložili do akciových fondů 7,14 miliard dolarů, zatímco v předchozích týdnech to bylo průměrně jen mezi 1 až 2 miliardami.
"Můj názor je ten, že nyní ještě stále nakupují velcí informovaní globální hráči. Je otázkou, jak brzo otočí strategii a jako prozíraví investoři začnou prodávat," tvrdí Pikora.
Růstu burz totiž přitáhne na akciové trhy investory-jednotlivce, kteří se budou chtít také svézt na pozitivní vlně. A velcí informovaní hráči díky tomu získají ohromnou poptávku mezi neinformovanými investory a akcie začnou následně prodávat. Na otočení trendu a splasknutí bubliny pak zapláčou právě neinformovaní. Na Wall Streetu tento stav vystihuje staré přísloví o optimistech, opatrných a o drobných investorech:
"Býci vydělávají peníze, medvědi vydělávají peníze a prasátka jdou na porážku."
