Propady světových burz a panické prodeje investorů přinutily americkou centrální banku Fed snížit významnou úrokovou sazbu o půl procenta na 5,75 procenta. Za tuto sazbu si od Fed půjčují peníze americké finanční instituce. Zlevnění peněz má uklidnit vystrašené hráče na trhu. Snížení sazeb je však jen dočasné.
"Horší přístup k úvěrům spolu se zvýšenou nejistotou mají potenciál k ohrožení ekonomického růstu," zdůvodnili američtí centrální bankéři zlevnění peněz v době zhoršených podmínek na finančních trzích. Fed je připraven opět zasáhnout, aby zmírnil nepříznivé dopady na ekonomiku, které mají současné podmínky na trhu. Ještě v polovině týdne přitom centrální bankéř William Poole uvedl, že snížení sazeb by ospravedlnila pouze "kalamita". Současné propady tak Fed nakonec vyhodnotil jako nebezpečí celé ekonomiky.
Kromě útěku investorů od rizikovějších akcií a kovů, došlo ke zdražení peněz pro riskantnější dlužníky. Zároveň banky výrazně omezily své půjčky, což by zpomalilo celou ekonomiku. Americká centrální banka se proto rozhodla zasáhnout.
Problém je v tom, že inflace v USA není pod kontrolou. Zlevnění peněz tak může v konečném důsledku zvýšit ceny zboží v obchodech. Vysoká inflace by tak poškodila americkou ekonomiku více než současná turbulence na trzích.
Na krok americké centrální banky zareagovaly kapitálové trhy prudkým růstem. Pražská burza vzrostla o téměř dvě procenta, přestože dopoledne klesala. Celoevropský index Dow Jones Stoxx 600 posílil v reakci na snížení sazby o tři procenta, což je největší nárůst od března 2003.
Foto: Reuters
