Evropská komise schválila návrh na zavedení daně z finančních transakcí. Tímto krokem chce získat až 55 miliard eur ročně. Podle hlavního analytika Poštovní spořitelny Jana Bureše tento krok povede k netransparentnosti a ke zvýšení rizikovosti na trzích.
Předpokládaný zisk EU ve výši 55 miliardy eur je jen kapkou vody v oceánu, vzhledem k faktu, že státy EU jen za poslední tři roky schválily pomoc finančnímu sekrotu v astronomické výši 4,6 bilionu eur. Premiér Nečas a jeho kabinet zavedení daně odmítá, v čemž ho podporuje i Česká národní banka.
Myslíte si, že zavedení daně z finančních transakcí je dobrý krok?
Ne. Nejsem zastánce tohoto kroku.
Co říkáte na názor, že daň může zapříčinit odliv bankovního kapitálu z Evropy, což by situaci uvnitř eurozóny spíše přitížilo?
Určitě by tomu tak mohlo být. Znepřehlední se obchodování bankovních skupin v EU, ztíží to práci regulátorů, neboť zatím se neprovádí žádné maskovací operace, toto opatření tlačí finanční sektor k netransparentnosti, bude se vyhýbat zdanění. Jsou lepší možnosti jak získat peníze.
Zavedení daně stejně neřeší problémy se stabilitou trhů, panuje vcelku podložená obava, že banky své vyšší náklady přenesou na klienty.
Dá se říci, že maloobchodní klienty a drobné investory to moc nepostihne, ovšem v rozbujelém finančním sektoru v EU si zavedení daně moc neumím představit. Krok spíše povede ke zvýšení rizikovosti na trzích.
Co zavedení daně udělá se situací v Evropě? K čemu může vést?
Spíše než daň je třeba zapracovat na systému kapitálové přiměřenosti, Evropa a USA by měli najít více společné řeči, a to i z hlediska názorů na byznys. Jde ale především o otázku centrálních bank - bankéři jako největší riziko brali inflaci, podceňovali měnovou politiku, což mělo negativní dopad v podobě nízkých úrokových sazeb, které vedly k nárůstu rizikových obchodů.
