Rostoucí ceny nemovitostí přinášejí mnohem menší efekt bohatství, než se tvrdí. V čase hypoteční krize americký ekonom Gary Becker své varování připomíná.
"Tvrdí se, že prudký nárůst cen bytů přispěl k celosvětovému ekonomickému rozmachu," napsal na svém blogu. Tuto skutečnost vysvětluje působením efektu bohatství, díky němuž růst důchodu generoval větší spotřebu a omezil míru spořivosti.
Becker připomíná, jakým způsobem se ceny nemovitostí zvyšovaly. Na počátku obrovského růstu, který skončil prasknutím cenové bubliny, podle něj byla povaha Američanů. Ti preferují mnohem více než Evropané bydlení ve vlastním. "Rodiny nakupují domy, protože věří, že vlastnictví je lepší způsob konzumace než pronájem," píše Becker.
ČTĚTE TAKÉ: Další banka se snaží oživit hypoteční trh
Vyšší poptávka však způsobila prudký nárůst cen nemovitostí a s ním související zadlužování se. "Rostoucí ceny nemovitostí umožnily kupujícím získat větší hypotéky," připomíná Becker. Tento trend nazývá negativním efektem bohatství, který zvýšil agregátní spotřebu.
Američané podcenili riziko
Becker také zdůrazňuje, že bohatství vlastníků se nezvyšovalo automaticky. "Příležitost ke konzumu nebyla o nic příznivější než dříve. Tento stav se změnil až s poklesem úrokových sazeb z hypoték," uvádí Becker. Hypotéky si poté pořizovaly i domácnosti s nízkými nebo stagnujícími příjmy. Tito dlužníci se však často neseznámili s hlavním rizikem, a to růstem úrokové míry. Navíc se i zde projevil zmíněný efekt bohatství. Většina vlastníků nemovitostí uvěřila, že má jejich majetek větší hodnotu než při nákupu a představuje pro ně finanční jistotu, kterou lze ručit za další dluhy.
ČTĚTE TAKÉ: Potřebujete půjčit na bydlení? Úroky klesnou, ale ne hned.
Úrokové sazby mají podle nositele Nobelovy ceny významný vliv na ceny bydlení. Sníží-li se výše úroku z hypotéky, vzroste zájem kupujících i cena nemovitosti.
Foto: Reuters