Německá vláda považuje bankrot Řecka za nevyhnutelný a požaduje po partnerech v EU rozsáhlé škrty dluhů Atén. S odvoláním na několik nejmenovaných vládních zdrojů to píše Financial Times Deutschland. Podle listu to bylo i jedním z hlavních témat nedělní schůzky německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v Berlíně. Paříž se k tomu ale údajně staví skepticky.
"Zasazujeme se za to," potvrdil deníku jeden ze zdrojů informaci, že Berlín usiluje o radikální škrty řeckých dluhů. Zatím prý nebyl určen termín, kdy německý kabinet oznámí, že dále nepočítá s možností záchrany Atén před insolvencí. Německo totiž musí počítat s odporem Evropské komise a některých členů eurozóny, poznamenává Financial Times Deutschland.
Jak velké oddlužení Řecka si německá vláda představuje, list neuvádí. Podle agentury DPA se v eurozóně diskutuje o škrtnutí až 60 procent dluhů Atén, což by se podle ekonomů rovnalo bankrotu země. Předchůdce Merkelové v kancléřském křesle Gerhard Schröder v dnešním vydání Financial Times Deutschland navrhuje zbavit Řecko asi poloviny dluhů, ale tak, aby nebyl dlouhodobě poškozen bankovní sektor ani nedošlo k řetězové reakci v dalších evropských státech.
Škrty řeckých dluhů by podle listu vedly k velkým odpisům u evropských bank, což by se poprvé mohlo přímo dotknout německých daňových poplatníků. Řecko doposud podle FTD obdrželo od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu půjčky ve výši 65 miliard eur (1,6 bilionu Kč). Z nich na německou státní rozvojovou banku KfW připadlo 13 miliard eur. "Pokud by se část odepsala, muselo by to být kryto státním rozpočtem," píše list. Finanční pomoc Řecku je u německé veřejnosti značně nepopulární.
Merkelová se Sarkozym po nedělní schůzce bez dalších podrobností oznámili, že se dohodli na posílení evropského bankovního sektoru. Podrobný plán, jak stabilizovat eurozónu, chtějí představit do konce října.
Německá kancléřka se zasazuje za co nejrychlejší rekapitalizaci evropských bank, aby se zabránilo dalšímu prohlubování krize v eurozóně. Podle zákulisních informací se však Berlín s Paříží pře o to, jako v tom má mít roli záchranný fond měnové unie. Zatímco Německo údajně dává přednost tomu, aby byl Evropský fond finanční stability (EFSF) použit až jako poslední možnost, Francouzi jej prý chtějí využít k rekapitalizaci svých bank, které jsou řeckou krizí ohroženy v eurozóně nejvíce.
Merkelová poprvé připustila možnost řízené insolvence Řecka na konci září. Do německých médií už předtím pronikly zprávy, že tamní ministerstvo financí studuje možné dopady řeckého bankrotu a vypracovává scénáře vývoje.
