Míra nezaměstnanosti v Británii se v období tří měsíců od února do dubna stále drží na nejnižší úrovni za 42 let, na 4,6 procenta. Výrazný propad však zaznamenaly reálné mzdy, které meziročně klesly o 0,4 procenta, což je největší propad od roku 2014. Vyplývá to z údajů britského statistického úřadu.
Vývoj nezaměstnanosti je v souladu s očekáváním analytiků, avšak růst mezd jejich prognózy nenaplnil. Mzdy zaměstnanců se ve sledovaných třech měsících nominálně zvýšily nejslabším tempem od února 2016, a to meziročně o 2,1 procenta. Přitom odborníci očekávali 2,4 procentní růst a zvýšení za první čtvrtletí činilo 2,3 procenta. Reálně, po započtení vlivu inflace, však mzdy zaznamenaly největší propad od září 2014, o 0,4 procenta, zatímco za první čtvrtletí vzrostly o 0,1 procenta. Statistický úřad doplnil, že inflace se mírou 2,9 procenta v květnu dostala na téměř čtyřleté maximum.
Počet zaměstnaných se v období od února do dubna zvýšil o 109 tisíc a míra zaměstnanosti - podíl osob ve věku od 16 do 64 let v zaměstnání - byla s úrovní 74,8 procenta nejvyšší od zahájení záznamů v roce 1971.
Vývoj mezd pozorně sleduje britská centrální banka kvůli prognóze inflace a jejímu tlaku na ceny. Zatím se domnívá, že tlak na růst mezd je příliš slabý, než aby přinesl inflační problémy. Podle její předpovědi se mzdy letos zvýší o dvě procenta. Ekonomové předpokládají, že centrální banka na čtvrtečním zasedání ponechá úrokové sazby na rekordním minimu 0,25 procenta.
Britská ekonomika je v prekérní situaci od loňského června, kdy referendum rozhodlo o vystoupení země z Evropské unie. Růst se na počátku roku výrazně zpomalil, zatímco inflace nabrala opačný trend. Pokles reálných mezd přispěl ke spekulacím, že by vláda mohla povolit uzdu veřejným výdajům a podpořit tak hospodářský růst.
"Jestli vláda něco nepodnikne, brzy se ocitneme uprostřed další sociální krize," řekla generální tajemnice Odborového kongresu (TUC) Frances O'Gradyová.
