Očima Vladana Gallistla
Centrální banky vytvářejí světovou megabublinu

Americká centrální banka Fed ještě ani nespustila pořádně rotačky a už prudce rostou ceny na komoditních trzích, ale i na burzách. Už jen příprava přílivu peněz do ekonomik vyvolala na finančních trzích velká očekávání.

A ty se odrazily na vyšších cenách ropy, která se dostala na nejvyšší úroveň za posledních šestadvacet měsíců. Zlato pak dosáhlo tento týden historického rekordu 1432,5 dolaru za jednu trojskou unci. Rekordně drahá je měď. Palladium je pak nejdražší od března 2001. Rostou však také ceny pšenice, která od června vyletěla o 63 procent.

Částečně může za růst cen komodit sucho a následná neúroda, velký podíl ale na tom mají hlavní centrální banky na světě a zejména Fed. Situace tak začíná připomínat začátek roku 2008, kdy svět zachvátila komoditní horečka.

Důvodem je očekávaný a reálný příliv hotovosti do ekonomiky, kterou se snaží investoři vložit do majetku, který je ochrání před inflací. Stejně jako před dvěma lety tak i nyní se zaměřily na komodity. Sázky hedgeových fondů a dalších velkých spekulantů se proto dostaly na nejvyšší úroveň za více než čtyři roky.

Pumpování peněz tak zatím má efekt, který se očekával. A to růst cen komodit a akcií. Reálně se však na ekonomice neprojeví, protože americká ekonomika a evropská hospodářství potřebují zásadní strukturální změny, a nikoliv peněžní doping.

Centrální banky tak zatím dosáhly toho, že začínají vytvářet světovou megabublinu. Pokud centrální bankéři na ni nezareagují a nechají ji pořádně nabobtnat, zažije světová ekonomika při jejím splasknutí doslova peklo. Bankéři totiž už nebudou mít v ruce žádný nástroj, kterým by systém zachránily. Finanční krize 2008 by proti tomu byla jen procházkou růžovým sadem.