Čínská ekonomika si v letošním třetím čtvrtletí připsala meziroční růst 8,9 procenta. Vysoké růstové tempo způsobily hlavně masivní vládní výdaje a rekordní nárůst objemu půjček. Číslo dnes zveřejnil čínský statistický úřad.
Čínská vláda doposud na podporu ekonomiky vynaložila okolo 580 miliard dolarů, které investovala milo jiné do výstavby železnic, silnic či elektráren. Podpůrný program skončí v příštím roce, což klade před čínskou vládu nový úkol: udržet slibně nastartovaný hospodářský vývoj i do budoucna.
"Toto byl růst za podpory steroidů," připouští Michael Pettis, profesor ekonomie z Pekingské univerzity. „Otázka je jak zajistit konec pumpování tolika peněz do ekonomiky, aniž by to znamenalo prudký propad růstu."
ČTĚTE TAKÉ: Komunistická Čína v krizi vítězí. Miliardářům se daří
Podle Světové banky tvoří státní podpora až čtyři pětiny čínského hospodářského růstu. Její konec bude jistě znamenat zpomalení ekonomiky a znervóznění investorů. Pokud by však čínská vláda od expanzivní fiskální politiky neustoupila, způsobila by vysokou inflaci, což by ve střednědobém horizontu znamenalo rovněž hospodářský útlum.
Globální lokomotiva
V září se výjimečně dobře vedlo čínskému průmyslu, průmyslová výroba totiž meziročně vzrostla o 13,2 procenta. Také soukromá spotřeba zafungovala prorůstově, například prodej aut se zvýšil o 84 procent na víc než milion vozů za rok 2009.
"Čínská ekonomika je motorem světové ekonomiky," prohlásil šéf Volkswagenu Detlef Wittig. Německá automobilka prodala v Číně v září 150 tisíc vozů. Důvodem prudkého růstu bylo snížení daně z prodeje a finanční podpora nákupu aut pro venkovské obyvatelstvo.
Čínská poptávka bude důležitá i pro americké, evropské či japonské výrobce. Velkou roli bude hrát hlavně ve zmíněném automobilovém průmyslu či v oblasti komodit.
Foto: Jan Schejbal, Reuters
