Čína s cílem rozšířit svou působnost jako námořní mocnost výrazně zvyšuje své investice do přístavů v zahraničí. Za poslední rok zdvojnásobila investice do přístavních projektů na více než 20 miliard dolarů (455 miliard korun) a snaží se prosadit plány na otevření nových námořních tras přes severní polární kruh, píše na svých stránkách list Financial Times.
Studie londýnské investiční banky Grisons Peak ukázala, že čínské společnosti za rok do konce června 2017 oznámily plány na koupi nebo investice do devíti přístavů v zahraničí. Celková hodnota těchto projektů je 20,1 miliardy USD. Navíc čínské firmy vedou jednání o investicích do několika dalších přístavů, hodnota těchto případných investic ale není známá. Za rok do konce června 2016 čínské firmy investovaly do přístavních projektů zhruba 9,97 miliardy USD.
Čínské investice se soustředí hlavně na přístavy v oblasti kolem tří hlavních námořních tras, které propojují Asii s dalšími zeměmi a Peking je v červnu označil za důležité pro úspěch jeho snahy vytvořit novou Hedvábnou stezku pod názvem One Belt, One Road (jedno pásmo, jedna stezka).
Podle nově oznámených investic je vidět, jak je pro Čínu důležitá trasa, která vede do Indického oceánu a dále do Středozemního moře. Mezi novými projekty tak jsou projekty v Malajsii či Indonésii. Čína se také silně zajímá o námořní trasu do Evropy přes Arktický oceán. Tato trasa by případně mohla zkrátit cestu do Evropy o několik dní. Jedním z plánovaných projektů je nový přístav v ruském Archangelsku u Bílého moře a odtud výstavba železnice dále na Sibiř. Čínští investoři se zajímají také o přístavy v Litvě, Norsku či na Islandu.
Některé čínské investice však vyvolávají otázku, zda Peking pod záminkou prosazování obchodu spíše neprosazuje nezveřejněné strategické záměry, řekl ředitel Centra pro strategii a mezinárodní studie Jonathan Hillman. "Strategicky, vlastnictví přístavu otevírá dveře nekomerčním aktivitám jako shromažďování vojenských sil a získávaní tajných informací," upozornil Hillman.
