Hospodářský růst Číny ve čtvrtém čtvrtletí roku 2011 zpomalil na 8,9 procenta z 9,1 procenta ve třetím čtvrtletí a byl nejnižší za dva a půl roku. Tempo růstu však zůstává vysoké a překonalo odhady analytiků. Za zpomalením růstu byla nižší poptávka po čínském zboží v zahraničí a boj Pekingu s inflací.
Vyplývá to z údajů, které zveřejnil čínský statistický úřad. Za celý loňský rok ekonomika vzrostla o 9,2 procenta po zvýšení o 10,4 procenta v roce 2010.
Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali v průměru zvýšení hrubého domácího produktu v posledních třech měsících roku jen o 8,7 procenta. Čína je druhou největší ekonomikou světa.
Komunistické vedení země zpřísnilo v polovině roku úvěrovou a investiční politiku, aby zchladilo přehřátou ekonomiku. V posledních měsících však vláda změnila svůj postup a začala slibovat více půjček na pomoc průmyslu, který se potýká s dopady poklesu poptávky po čínských výrobcích v zahraničí. Hrozí zde tak ztráta pracovních míst a případné sociální
nepokoje.
Komisař statistického úřadu Ma Ťien-tchang dodal, že zpomalení růstu je v souladu s vládním plánem. Ideální situací je podle něj růst v rozmezí 8,5 až devět procent a nízká inflace.
Peking trápí vysoká inflace a přehřátý trh s nemovitostmi. Míra inflace v prosinci loňského roku zpomalila na 4,1 procenta z červencových 6,5 procenta, což byla nejvyšší hodnota za 37 let. Zmírnění inflačních tlaků dává Pekingu prostor pro další stimulaci ekonomiky. Rostou tak spekulace, že by země mohla opět částečně uvolnit měnovou politiku a pomoci hlavně
malým firmám, kterých se těžce dotýká propad vývozu a omezení přístupu k úvěrům.
Podle expertních odhadů může letos druhá největší ekonomika na světě počítat jen s růstem mírně přes osm procent. Čína je také jedním z největších dovozců a pomalejší ekonomický růst by mohl mít globální dopad, pokud sníží poptávku po železné rudě, průmyslových součástkách a dalším zboží z Austrálie, Brazílie či jihovýchodní Asie, dodala agentura AP.
