Odlesk šperků často ukrývá hodiny úmorné práce novodobých otroků, zmrzačené děti, násilné odsuny domorodců nebo zničenou přírodu. Klenotnický byznys, v němž se ročně protočí biliony korun, se dosud nevypořádal s vykořisťovatelským systémem.
Pracovní doba mu začíná v šest ráno a končí v pět odpoledne. "Jsem tady každý den. Ze školy jsem odešel v páté třídě, protože jsem neměl na školní pomůcky," svěřil se humanitární organizaci Human Rights Watch (HRW) patnáctiletý Peter, jenž druhým rokem pracuje ve zlatém dole v africké Ghaně. Kutání a odvážení materiálu z temné a nestabilní šachty je jeho denním chlebem. Tuto činnost občas vymění za čištění zlaté rudy pomocí jedovaté rtuti.
Dětí s podobným osudem je na světě podle odhadů přinejmenším milion. Pracují v prašných štolách hrozících zavalením, někdy se pro drahé kovy musejí dlouhé hodiny potápět pod vodu. "Děti pracující v hornictví jsou často vystavovány extrémnímu nebezpečí. Mnoho z nich pracuje v hloubce, nestabilních dolech. Některé už utrpěly zranění při nehodách, jiné dokonce zahynuly. Kvůli vdechování prachu trpí respiračními chorobami, ze zvedání těžkých kamenů mají bolesti a poraněná záda," uvádí nejnovější zpráva HRW.
Může to být i váš prsten
Tento problém rozhodně není nový, organizace se však rozhodla zvýšit tlak na jeho vyřešení a začala apelovat na šperkařská impéria, aby se více zajímala o to, jakým způsobem přicházejí ke svému jmění. V aktuální kampani varuje zejména před těžbou zlata a diamantů.
Ročně se podle HRW za šperkařskými účely vytěží na celém světě kolem 90 milionů karátů surových diamantů a 1600 tun zlata, což vynese obchodníkům přes 300 miliard dolarů. Velká část těchto peněz je ale vykoupena krví a potem nejchudších lidí především v Africe, Latinské Americe a jihovýchodní Asii. Odhaduje se, že až 40 milionů lidí těží zlato a drahé kameny v malých řemeslných dolech, kde na rozdíl od průmyslových a relativně vyhovujících nalezišť lidská práce stále dominuje nad mechanizací. Z takových míst, mnohdy ani zdaleka nedosahujících požadovaných standardů, pochází až pětina světové produkce zlata i diamantů.
