Evropská komise ve středu schválí a zveřejní svou základní představu o dlouhodobém rozpočtu Evropské unie po roce 2020. Odstartuje tak měsíce komplikovaných jednání mezi členskými státy nejen o konečné podobě takzvaného víceletého finančního rámce pro roky 2021 až 2027 jako takového, ale také o novinkách, které se pro první dlouhodobý rozpočet společenství po odchodu Británie rozhodla představit.
Už ve středu by totiž komise měla zveřejnit záměr nových příjmů, ale hlavně návrh, kterým chce přístup členských zemí k penězům z rozpočtu EU podmínit kvalitou jejich právního státu.
Právě toto nařízení se zřejmě stane nejdiskutovanější částí návrhu. Evropská komise věc pravděpodobně zdůvodní tím, že kvalitní a nezávislé soudnictví je významné pro "řádné finanční řízení". Nepůjde však zřejmě nakonec o přímý odkaz k proceduře podle sedmého článku unijní smlouvy, na jehož základě nyní členské země EU řeší, zda je v Polsku právní stát v ohrožení.
Nový dlouhodobý rozpočet EU bude první po brexitu, týkat se tak bude jen 27 členských zemí. Ačkoliv se o jeho konečné podobě bude tvrdě ještě vyjednávat, představují unijní peníze jen asi dvě procenta celkových veřejných výdajů v Evropské unii.
Komise ale už dopředu upozorňovala, že odchod Británie, která je čistým plátcem, bude znamenat každoroční výpadek okolo 13 miliard eur (asi 325 miliard Kč). Částečně je možné tuto "díru" zaplnit úsporami, Evropská komise ale nejspíš navrhne také mírné zvýšení příspěvků členských zemí, které jsou nyní na úrovni jednoho procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Přijít by už ve středu mohla také s návrhem na některé nové příjmy, zmiňována byla dosud například daň z plastů či z obchodování s emisními povolenkami.
Důvodem je, že kromě potřeby udržet či co nejméně omezit stávající priority, včetně významné společné zemědělské politiky, se bude příští rozpočet muset soustředit také na "nové výzvy". Často je v této souvislosti zmiňována potřeba řešení migrační problematiky, posilování ochrany vnějších hranic a evropské bezpečnosti, ale třeba také potřeba digitalizace a modernizace evropského hospodářství.
Změn se nejspíš dočká politika soudržnosti, tedy unijní fondy na podporu méně rozvinutých regionů EU. Podrobnosti změn fondů, ze kterých čerpá a čerpat dál bude také Česko, budou oznámeny zřejmě až na konci května. Podle dosavadních informací ale hodlá komise navrhnout rozšíření stávajících pravidel, založených na hospodářském výkonu, o další faktory, jako je míra nezaměstnanosti či zátěž způsobená migrační krizí. Důsledkem by tak mohl být přesun části asi 350 miliard eur (asi 8,8 bilionu Kč) kohezních peněz od zemí ze středu a východu EU směrem k jižním státům jako je Itálie či Řecko.
V minulosti trvala vyjednávání o konečné podobě víceletého finančního rámce i desítky měsíců. Nyní by Evropská komise chtěla mít dohodu uzavřenou ještě za stávajícího Evropského parlamentu, jemuž skončí funkční období na jaře příštího roku.
