Eurozóna má šanci jen jedna ku pěti, že v příštích deseti letech přežije v současné podobě, protože nerovnováha mezi jednotlivými členskými zeměmi je příliš velká. Nová krize na trzích dluhopisů zemí eura by mohla přijít již na jaře, uvedl v dnešní prognóze přední britský soukromý ekonomický ústav Centre for Economics and Business Research (CEBR).
Na jaře budou muset Španělsko a Itálie získat novými dluhopisy více než 400 miliard eur (zhruba deset bilionů korun), aby vyrovnaly obligace ve lhůtě splatnosti. "Eurozóna by se mohla v té chvíli rozpadnout, ačkoli evropští politici jsou za normálních okolností schopni na krize reagovat," uvedl šéf CEBR Douglas McWilliams v seznamu deseti předpovědí pro rok 2011.
Dohady o rozpadu eurozóny se rozšířily letos na jaře v souvislosti s řeckou dluhovou krizí, jejíž dopady na trzích dluhopisů postihly další okrajové země eura. Na podzim v druhé vlně krize si po Řecku vyžádalo od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu finanční pomoc i Irsko. Někteří komentátoři počítají s tím, že Německu nakonec dojde trpělivost se zachraňováním ostatních členských zemí, což povede k rozdělení měnové unie.
McWilliams poukázal na to, že mezi silnějšími a slabšími ekonomikami eurozóny se od globální finanční krize roku 2008 prohlubuje nerovnováha. Zatímco Německo, jemuž euro vyhovuje, posiluje obchodní konkurenceschopnost, země zejména jižní Evropy ji naopak neustále ztrácejí. Rozevírání nůžek v konkurenceschopnosti dlouhodobě celý projekt měnové unie podkopává, upozorňuje CEBR.
"Obávám se, že to, co euro rozdělí, bude neschopnost většiny zemí podrobit se nezbytné bolestivé léčbě, která by dlouhodobě obnovila konkurenceschopnost jednotlivých ekonomik," uvedl šéf CEBR. "Pokud se euro nerozpadne, mohl by letošní rok být rokem, kdy výrazně oslabí a vůči dolaru se přiblíží k paritě," dodal.
