Výzva
Evropo, netrvej na záchraně eura, nabádá komentátor

Evropští politici by měli přestat zachraňovat euro, ale začít plánovat rozpad eurozóny. Záchrana eura je špatný cíl, protože evropská měna je od základu vadná a vedla ke vzniku a udržování nynější dluhové krize.

Napsal to dnes Gideon Rachman, pravidelný komentátor britských Financial Times, listu, který dosud vždy hájil euro a evropskou integraci. Jeho článek odmítá poplašná tvrzení evropských lídrů, podle nichž bude zánik eura znamenat i konec Evropské unie.

Evropští činitelé trvají na tom, že euro zůstane navěky a žádný jejích summit se neobejde bez rituálních prohlášení, že Evropa udělá cokoli, aby jednotnou měnu zachránila. Komentátor však připomíná, že euro nemá být cílem, nýbrž nástrojem na podporu hospodářské prosperity a politické harmonie v Evropě. "S přibývajícími doklady toho, že funguje přesně naopak, je načase přemýšlet ne o tom, jak euro zachránit - ale jak jej zrušit, nebo přinejmenším umožnit odchod nejslabších členů,"doporučuje Rachman.

Řecko na cestě k oslíkům

Drama pod Akropolí a Olympem vrcholí. Do jaké míry mohou jeho výsledky ochromit evropskou, potažmo českou ekonomiku? Čtěte v TÝDNU.

 

Aktuální vydání zakoupíte ve stánku nebo si můžete objednat předplatné.

 

Pro evropské lídry je však kvůli hrdosti, strachu, ideologii a osobnímu přežití mimořádně těžké přiznat si, že euro je podstatnou součástí celého problému. Hledají tak podle komentátora pro krizi jakákoli jiná vysvětlení - od nedodržování pravidel členskými zeměmi a nedostatečnou politickou strukturu přes iracionalitu trhů a slabé nástroje obrany typu "eurovalu" po nespokojenost obyvatelstva.

Nic z toho ale nemíří na jádro problému. Podle Rachmana se po zhruba desetiletí existence eura ukázalo, že "měnová unie sjednocující rozdílné země s rozdílnou mírou ekonomického rozvoje a velmi rozdílnými politickými kulturami je vnitřně vadná".

Rachman to dokládá tím, že euro přispělo k vytvoření krize předně tím, že způsobilo prudký pokles úrokových sazeb v jižní Evropě, což povzbudilo země jako Řecko a Itálie k dalšímu silnému zadlužování. Nyní euro vyžaduje, aby Itálie a další země, které jsou tradičně zvyklé řešit zadluženost inflací a devalvací, uskutečnily "vnitřní devalvaci" s propadem mezd a masovou nezaměstnaností.

Slabiny eura obnažila globální finanční krize a dnešní dluhová krize propukla, když EU nedokázala vyřešit řeckou krizi a přesvědčit trhy, že Řecko je izolovaný případ. Trhy si všimly, že Řecko je sice extrémní případ, ale není nijak unikátní, a že například Itálie má řadu charakteristik společných s Řeckem. Zřetelně je zranitelné Španělsko a obávat se začíná i Francie, konstatuje Rachman.