Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta a ukončila tím období rekordně uvolněné měnové politiky vynucené finanční krizí a ekonomickým propadem minulých let.
Prvním zvýšením úroků v eurozóně od července 2008 ECB zasáhla proti růstu inflačních tlaků v důsledku prudkého zdražování cen komodit. Banka také naznačila, že v přitvrzování měnové politiky bude pokračovat, avšak opatrně.
Šéf banky Jean-Claude Trichet na tiskové konferenci po zasedání bankovní rady dal najevo, že úroky se budou muset dál zvyšovat, avšak dnešní krok by podle něj neměl být počátkem nepřetržité série. "Nerozhodli jsme dnes, že to bude první krok v sérii zvyšování úrokových sazeb," řekl.
Ekonomové předpokládají, že s dalším zvyšováním úroků bude ECB zřejmě opatrná, a to hlavně kvůli potížím, které mají okrajové země eurozóny ohrožované dluhovou krizí. ECB držela sazby na rekordním jednoprocentním minimu od května 2009. Na rekordním minimu v pásmu nula až 0,25 procenta už dlouho drží sazby rovněž americká centrální banka (Fed), ta však v letošním roce zřejmě k přitvrzení své politiky nepřikročí.
"ECB je první centrální bankou vyspělé ekonomiky, která zvýšila sazby, a toto rozhodnutí potvrzuje její pověst jednostranného bojovníka proti inflaci," řekl agentuře Reuters ekonom ABN Amro Nick Kounis. "Zvýšení je nepříjemné pro periferní země, ústřední členské země (eurozóny) však tento krok již nějakou dobu potřebovaly," dodal Kounis.
Trichet na tiskové konferenci uvedl, že nynější měnová politika ECB zůstává nadále velmi uvolněná a zaměřená na podporu ekonomické aktivity, To vzhledem k rizikům pro cenovou stabilitu znamená, že se bude muset dál přizpůsobovat, naznačil Trichet nutnost dalšího zvyšování úroků. "Rizika pro střednědobou cenovou stabilitu zůstávají zvýšený a je svrchovaně důležité zabránit druhotným inflačním efektům," řekl Trichet.
"Budeme velmi pozorně monitorovat veškerý vývoj s ohledem na rizika pro cenovou stabilitu," řekl Trichet. Tím podle analytiků naznačil, že v některých z příštích měsíců lze čekat další zvýšení sazeb, na květnovém zasedání to však zřejmě nebude. ECB se obává, že letošní prudký růst cen ropy a potravin, který již bv EU výrazně zvedl inflaci spotřebitelských cen, posílí inflační očekávání, což by vedlo ke spirále vzájemně se posilujícího růstu mezd a cen. Míra inflace v eurozóně v březnu stoupla už na 2,6 procenta, a ještě více se vzdálila cíli ECB udržovat růst cen do dvou procent.
