Úrokové sazby
Evropská centrální banka zdražila peníze

Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání letos již podruhé zvýšila základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjejí náklady úvěrů v celé eurozóně. Sazba se tak dostala o čtvrt procentního bodu výše - na 1,50 procenta.

ECB v rámci boje proti inflaci zvýšila už v dubnu základní úrok poté, co jej předešlé dva roky držela na rekordním jednoprocentním minimu. Finanční trhy další zvýšení úroků v eurozóně všeobecně čekaly.

Šéf banky Jean-Claude Trichet signalizoval na červnovém zasedání a ještě i minulý týden, že banka je ve stavu "vysoké obezřetnosti" (strong vigilance), což jsou slova, jimiž tradičně signalizuje přitvrzení měnové politiky v nejbližším možném termínu. Pozornost trhu se nyní zaměří na to, jak se bude Trichet na následné tiskové konferenci vyjadřovat k dalšímu směřování monetární politiky vzhledem k vývoji dluhové krize v Řecku a dalších okrajových zemích eura.

Ratingové agentury v minulých dnech zpochybnily přijatelnost návrhů na dobrovolné přispění evropských bank ke druhému záchrannému úvěrovému plánu pro Řecko. Situace na evropském trhu dluhopisů se dál zhoršila poté, co agentura Moody´s v úterý srazila portugalský úvěrový rating do spekulativního pásma.

Meziroční inflace v eurozóně zůstala v červnu na 2,7 procenta, což je vysoko nad žádoucí úrovní, kterou si ECB vytyčuje těsně pod dvěma procenty. Otázka podle analytiků je, zda ECB naznačí pokračování v politice postupného přitvrzování, nebo dá najevo, že kvůli potížím Řecka a dalších zemí zvyšování sazeb přeruší. Většina analytiků nyní podle agentury Reuters čeká letos už jen jedno další přitvrzení, zatímco dříve předpokládali pro letošek dva takové kroky.

ECB zvýšila o čtvrt bodu i depozitní a zápůjční sazbu. Depozitní sazba, která určuje spodní hranici úroků na mezibankovním trhu, se dostala na 0,75 procenta, horní zápůjční sazba je na 2,25 procenta.