Dluhová krize začíná nabírat obrátky a evropští politici nesměle připouštějí faktický bankrot Řecka. Evropské banky mají přitom nejen v dluhopisech Řecka, ale i dalších problémových zemích obrovské množství peněz.
Němečtí politici určitě nejásali, když Portugalsko jako třetí země eurozóny oficiálně požádalo Evropskou unii o pomoc. Největší ekonomika eurozóny do stabilizačního fondu (EFSF) na pomoc Řecku, Irsku a Portugalsku přispívá dvaceti procenty, což znamená 52 miliard eur. Tato částka je však malá, srovnáme-li ji s úvěrovou angažovanosti německých bank ve zmíněných třech problémových zemích - ta dosahuje 160,6 miliardy eur, a přičteme-li finanční deriváty (termínové obchody, kdy dochází ke zpoždění mezi sjednáním obchodu a jeho plněním, pozn. red.) a bankovní garance, je dokonce 230 miliard.
Je krach Řecka nevyhnutelný?
Kdo nejvíce na řecké problémy doplatí?
Existuje vůbec řešení řecké dluhové krize?
Odpovědi na tyto a další otázky čtěte v aktuálním vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 2. května 2011.
