Americká centrální banka (Fed) a další regulátoři ve Spojených státech zesílili dohled nad tamními pobočkami evropských bank. Obávají se, aby se do amerického finančního systému nepřelily problémy způsobené evropskou krizí.
Fed zajímá zejména to, zda tyto banky mají spolehlivý přístup k penězům na každodenní provoz. V některých případech pak na ně vyvíjí tlak, aby změnily strukturu svých poboček v USA, uvedl list The Wall Street Journal (WSJ).
Představitelé Fedu jsou podle zdrojů deníku "velmi znepokojeni" tím, že by se evropské banky mohly potýkat s nedostatkem likvidity. Bojí se zejména toho, že dluhová krize eurozóny by mohla evropským bankám ztížit financování půjček a plnění dalších finančních závazků ve Spojených státech. Fed se snaží zabránit opakování finanční krize z roku 2008, kdy se zadřel celosvětový finanční systém. Současné problémy přes přibývající náznaky napětí na trhu nicméně zatím nedosahují intenzity minulých krizí, napsal WSJ.
Nejistota kolem evropských bank nyní panuje kvůli tomu, že drží značné množství dluhopisů problémových členů eurozóny, jako je třeba Řecko. Investoři se obávají, že případná platební neschopnost dlužníků by bankám v příštích letech mohla způsobit značné problémy podobné těm, do jakých je v roce 2008 uvrhla nákaza rizikovými americkými hypotékami. Pro letošní rok již nicméně hlavní evropské banky podle společnosti Morgan Stanley získaly 90 procent potřebných prostředků. Stále ale ještě potřebují do konce roku sehnat asi 115 miliard dolarů.
Evropské banky drží problémové dluhopisy
Pobočky ve Spojených státech má mnoho z největších evropských bank včetně francouzské Société Générale, německé Deutsche Bank AG a italské UniCredit. Pro své financování do velké míry využívají vypůjčené peníze. Podle WSJ nicméně nejsou k dispozici žádné náznaky, že by se americké regulační úřady zaměřily konkrétně na tyto banky.
Zahraniční banky, které nemají rozsáhlou síť amerických poboček, mají několik možností, jak financovat své operace v USA, uvedl list. Dolary si mohou půjčovat od fondů peněžního trhu, centrální banky anebo jiných komerčních bank. Mohou také vyměnit měny země svého původu, jako třeba eura, za dolary na mezinárodním devizovém trhu. Problém ale podle WSJ je, že v krizi se většina těchto možností může vypařit.
Až dosud nicméně žádné potíže nebyly, uvedl list. Fed prostřednictvím takzvaného kvantitativního uvolňování, kdy na pomoc ekonomice nakupoval dluhopisy, napumpoval na trhy značné množství nových peněz. Mnoho z nich skončilo v mezinárodních bankách.
USA se bojí odlivu kapitálu z bank
Nyní se ale americké regulační úřady obávají možnosti, že by evropské banky v případě potíží mohly odčerpat prostředky ze svých amerických poboček. Snaží se proto na ně vyvíjet tlak, aby tyto pobočky přetvořily na organizace se samostatnými rozpočty, jež by byly více izolované od problémů jejich mateřských firem.
Američany znepokojuje rychlost, s níž mohou prostředky z USA zmizet. Letos na jaře si zahraniční banky díky kvantitativnímu uvolňování vybudovaly dostatečné hotovostní rezervy. Zatímco v červenci neamerické banky podle Fedu držely 418,7 miliard dolarů, o rok později to bylo 900 miliard dolarů.
Do značné míry přitom za tímto trendem stály evropské banky. Société Générale například na konci loňského června měla v newyorské pobočce 55 milionů dolarů v hotovosti. O rok později již to bylo 24,6 miliardy. Americká pobočka Deutsche Bank ve stejném období navýšila rezervy v dolarech na 66,8 miliardy ze 178 milionů.
V posledních týdnech ale rezervy zahraničních bank v USA začaly klesat. Podle posledních údajů ze začátku srpna činily 758 miliard dolarů, což byl pokles o 16 procent za tři týdny. Podle analytika společnosti Nomura Securities George Goncalvese by mohlo jít o znak, že zahraniční banky znovu potřebují dolary anebo že se institucionální investoři obávají o jejich kredit.
