Evropská unie se v současnosti nachází ve druhé fázi hospodářského útlumu započatého v roce 2008. Několik let se snažili politici přesvědčit občany, že je nutné se uskromnit, aby ekonomika mohla dál fungovat. Logicky neuspěli a většina států se zadlužuje dál, takže skutečná krize nás teprve čeká. Lze ale nalézt výjimky, například Finsko. Jeho obyvatelé nutné úspory se zatnutými zuby snášejí.
Ve finštině existuje slovo, které vyjadřuje zároveň výdrž, bojovného ducha a neústupnost - "sisu". Slovo, které znamená, že člověk nejlépe bojuje, když je zatlačený zády ke zdi. "Sisu" je finská národní vlastnost, píše rakouský deník Die Presse. I díky ní dokázal národ za zimní války v roce 1939 až 1940 vzdorovat sovětské invazi (období takzvané finlandizace po druhé světové válce nyní pomiňme).
Pro politiky je "sisu" požehnáním. Když potřebují, aby je veřejnost podpořila v reformách, apelují právě na tuto vlastnost. Tak jako když se Finsko dostávalo z obrovského ekonomického propadu po konci studené války a zhroucení Sovětského svazu - jeho největšího obchodního partnera.
Oproti tehdejší situaci je současný ekonomický útlum jen epizodou. V roce 2009 se sice finská ekonomika propadla o 8,5 procenta, ale v dalších letech opět rostla a loni poklesla jen o 0,2 procenta.
Letos sice hospodářství v recesi zůstalo, ale deficit státního rozpočtu činí jen 1,9 procenta HDP, což je ve srovnání se zbytkem EU skvělé číslo. Do dvou let by šestičlenná koaliční vláda premiéra Jyrkiho Katainena chtěla docílit vyrovnaného rozpočtu. Ví totiž, že celkový dluh brzy dosáhne 60 procent HDP.
V tom případě by mohl být ohrožen nejvyšší rating AAA se stabilním výhledem, který Finsku jako jedné z mála zemí eurozóny přisuzují mocné agentury Standard & Poor's, Moody's i Fitch.
Vláda proto prosazuje omezení štědrého sociálního systému, které má přinést do rozpočtu navíc až devět miliard eur ročně. Zasáhnou každého. Studenti mají rychleji dokončit studia, matky se mají dříve vracet z rodičovské dovolené, posune se odchod do důchodu (do roku 2025 postupně na 62,4 roku z nynějších 60,9 roku). Protesty jsou minimální.
"Reformní balík bolí, ale je nezbytný," říká ministryně financí za sociální demokraty Jutta Urpilainenová.
Velkým plusem pro finskou vládu je, že se na nutnosti reforem dokáže shodnout. Přitom sestává hned ze šesti stran, tvoří ji Národní koaliční strana, sociální demokracie, Levicový svaz, švédští lidovci, zelení a křesťanští demokraté. V opozici je jen Strana středu a krajně pravicoví Praví Finové. V parlamentu (Eduskunta) má koalice zhruba dvě třetiny křesel.
Stejně jako v jiných zemích EU se i ve Finsku objevují názory, že pouhými škrty není možné ekonomiku postavit na nohy a lékem je jen ekonomický růst. Zástupce Švédské lidové strany a ministr obrany Carl Haglund s tím nesouhlasí. "Nic nenaznačuje, že růst by zacelil mezeru mezi výdaji a příjmy."
Finská vláda si však je vědoma, že ekonomika bude muset brzy dostat nový impuls. Vrásky na čele jí dělá především úpadek Nokie, která nestačila zachytit nástup módních telefonů s dotykovými displeji a připravila tak stát o tučné sumy na daních.
O moc lépe si nevede ani tradiční papírenský průmysl. Inspiraci však mohou Finové hledat například v Německu, které slaví úspěchy mixem úsporných opatření a investic do moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie.
