Francouzské odbory se liší v postoji k navrhovaným změnám zákoníku práce. Stávku, kterou na protest proti chystaným krokům vlády ohlásila na září radikální odborová centrála CGT, ostatní dva svazy nepodporují. Kabinet připravuje reformu, aby povzbudil tvorbu pracovních míst a urychlil ekonomický růst. Do konce svého mandátu v roce 2022 chce snížit nezaměstnanost na sedm procent ze současných téměř deseti. Vzhledem k většině, jíž se těší v parlamentu, vznikne vládě opozice pravděpodobně v odborech a na ulicích.
Centristické hnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona vede s odbory o svých návrzích rozhovory. Reforma má podnikům dát větší rozhodovací pravomoci ohledně pracovních podmínek, včetně snazšího přijímání a propouštění zaměstnanců. Vláda je odhodlaná prosadit reformu v parlamentu bez zdlouhavého projednávání.
Stávku plánovanou komunistickou odborovou ústřednou CGT na 12. září prozatím nepodporuje CFDT, největší francouzský odborový svaz pracovníků v soukromém sektoru. "Na takovém typu akce není shoda," řekl rozhlasové stanici Europe 1 šéf CFDT Laurent Berger. "Zákon bude připravený začátkem září, tehdy k němu zaujmeme stanovisko."
Zdrženlivé jsou i dělnické odbory Force Ouvrière (FO), které často následují tvrdou linii CGT. "Momentálně jdou věci správným směrem," řekl deníku Le Monde ve středečním zveřejněném rozhovoru jejich předák Jean-Claude Mailly.
Macronovo hnutí Republika v pohybu (La République en marche) má v parlamentu pohodlnou většinu. Vláda chce zákonodárný sbor požádat, aby reformy mohla zavést dekretem. "Zákoník práce už neodráží dnešní realitu," řekl na tiskové konferenci vládní mluvčí Christophe Castaner.
CGT má podporu neúspěšného prezidentského kandidáta Jeana-Luca Mélenchona, který je lídrem radikální levicové strany Nepodrobená Francie. "Musíme se k tomuto hnutí připojit, musíme se bránit, máme povinnost hájit zákoník práce," řekl Mélenchon Europe 1.
