Ruský plyn
Gazprom: Nord Stream 2 prudce sníží tranzit přes Ukrajinu

Po vybudování nového plynovodu Nord Stream 2 pod Baltským mořem prudce klesne tranzit ruského zemního plynu do Evropy přes Ukrajinu. Na ekonomickém fóru v Petrohradě to řekl šéf ruského monopolního vývozce plynu Gazprom Alexej Miller. Výstavba nové větve potrubí mezi Ruskem a Německem začne v roce 2018, projekt by měl být hotov po roce 2020, dodal Miller.

Dosud byla hlavní trasou pro tranzit ruského plynu na západ Ukrajina, přes niž Gazprom dodával v nejlepších letech více než sto miliard krychlových metrů ročně. Cenové spory s Ukrajinou ale Rusko přiměly vybudovat nové trasy přes Bělorusko a pod Baltským mořem, což snížilo tranzit plynu přes Ukrajinu na 50-70 miliard krychlových metrů. Po ruské anexi Krymu a podpoře východoukrajinských povstalců ochladly vztahy mezi oběma zeměmi na bod mrazu a Kyjev sám pak začal odběr ruského plynu prudce omezovat.

Po vybudování plynovodu Nord Stream 2 klesne tranzit plynu přes Ukrajinu na 10-15 miliard krychlových metrů ročně, uvedl Miller. To by byla desetina celkové kapacity tohoto plynovodu a necelá čtvrtina nynější přepravy. Gazpromu to ušetří na investicích do údržby potrubí 1,6 miliardy dolarů (38,5 miliardy korun) ročně, podotkl Miller.

Na projektu Nord Stream 2 se dohodl Gazprom s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell. Rozšíření plynovodu by zvýšilo jeho kapacitu na dvojnásobných 110 miliard krychlových metrů ročně.

Projekt chce důkladně prověřit Evropská komise. Proti rozšíření plynovodu protestovaly v listopadu u Evropské komise země východní části EU včetně Slovenska, Polska, Maďarska, Rumunska, Litvy, Lotyška a Estonska. Nevoli na východě Evropy vyvolal už první plynovod Nord Stream, který v roce 2011 začal přivádět do Německa ruský plyn podmořskou cestou, a obešel tak území Polska, Běloruska a Ukrajiny.

Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě. Gazprom se loni na evropské spotřebě zemního plynu podílel takřka třetinou a Evropa se na jeho příjmech podílí více než polovinou.