Ruská společnost Gazprom oznámila, že okamžitě "zahajuje proceduru výpovědi" smlouvy s ukrajinskou firmou Naftogaz o dodávkách a tranzitu zemního plynu. Ruský plynárenský gigant podle agentury TASS zdůvodnil své rozhodnutí středečním verdiktem stockholmské arbitráže, který Gazpromu nařídil zaplatit Naftogazu 2,56 miliardy dolarů (53 miliard korun) za tranzit plynu. Spor může podle Kyjeva ohrozit dodávky plynu do Evropy.
Gazprom a Naftogaz se vzájemně zažalovaly v červnu 2014 u Stockholmského arbitrážního soudu, který řeší obchodní spory. Jde o jejich druhý spor, v těch předchozích soud odmítl požadavky Gazpromu vůči Naftogazu ve výši 56 miliard dolarů související s klauzulí take-or-pay. Ta zavazuje odběratele k placení i v případě, že neodeberou plyn ve smluvně předpokládaném objemu. Soud však nařídil Naftogazu uhradit nedoplatek za dodávky Gazpromu. Po dvou arbitrážních sporech tak má Gazprom zaplatit Naftogazu 2,56 miliardy dolarů.
Smlouva o tranzitu mezi Naftogazem a Gazpromem se vztahuje na léta 2009 až 2019. Gazprom má podle ní každoročně přepravit přes Ukrajinu nejméně 110 miliard metrů krychlových plynu. Dohoda však nestanovuje žádné sankce za menší objemy.
Ukrajinská transportní společnost Ukrtransgaz oznámila, že rozhodnutí Gazpromu ohrožuje plynulou přepravu zemního plynu ukrajinským, ale i evropským zákazníkům. Spory mezi Kyjevem a Moskvou o cenách plynu vedly k přerušení dodávek do Evropy už dvakrát, v letech 2006 až 2009.
Podle ruských médií požádal Gazprom ruský soud, aby platnost smlouvy s Naftogazem ukončil. Ruská společnost v prohlášení uvedla, že verdikt arbitrážního soudu je nevyvážený a poškozuje ruské zájmy. "Soudci argumentovali tím, že stav ukrajinské ekonomiky se prudce zhoršil. Kategoricky odmítáme, aby se hospodářské problémy Ukrajiny řešily na náš účet. Pokračování platných kontraktů je za těchto okolností hospodářsky nesmyslné a nevýhodné," uvedla ruská společnost.
Podle šéfa Naftogazu Andrije Koboleva v důsledku ruského rozhodnutí bude muset být v zemi s platností od 6. března omezena spotřeba paliva. Do té doby bude platit pětidenní krizový plán, který vyhlásila kyjevská vláda. Počítá s přechodem elektrárenského provozu na mazut, což má denně přinést úsporu až 20 milionů krychlových metrů plynu.
Vláda rovněž doporučila všem ukrajinským školám, aby do 6. března zastavily výuku. Průmyslovým podnikům doporučila, aby přezkoumaly své výrobní plány s ohledem na nutnost úspory plynu.
