Světový hospodářský růst v příštím roce vyvrcholí na osmiletém maximu a poté se vydá směrem dolů, neboť jeho tempo je limitováno neuspokojivou investiční činností a stále hrozivější úrovní zadlužení. Ve svém výhledu to uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Letošní tempo růstu globální ekonomiky organizace odhaduje na 3,6 procenta a po zvýšení na 3,7 procenta v roce 2018 by se jeho hodnota měla vrátit na 3,6 procenta v roce 2019. Ekonomika ČR by měla v příštím roce vykázat zvýšení o 3,5 procenta.
"Dnes se situace jeví dobře, ale pokud se aktivita soukromého sektoru zásadně nezlepší a nedojde k všeobecnému růstu reálných mezd, dnešní míru růstu si neudržíme," uvedla hlavní ekonomka OECD Catherine Mannová. Dodala, že ekonomiku stále podporují opatření ve finanční a měnové politice, hodně práce ale zbývá udělat. "Zejména společnosti nevynaložily dostatečné prostředky, aby kompenzovaly amortizaci stávajících aktiv, natož aby investovaly do budoucího růstu," řekla Mannová. Navzdory slabé investiční činnosti podniky i domácnosti v řadě zemí díky levným úvěrům vesele utrácely a mohou pocítit zpřísňování politiky centrálních bank.
Světovou jedničkou je eurozóna, která letos s růstem 2,4 procenta předčila všechny přední vyspělé ekonomiky. V příštím roce se ale její tempo podle OECD zvolní na 2,1 procenta a v roce 2019 dále na 1,9 procenta. Hospodářství Spojených států by mělo letos stoupnout o 2,2 procenta. Příští rok, kdy ho pravděpodobně bude stimulovat daňová reforma, zrychlí na 2,5 procenta, v dalším roce ale zřejmě zpomalí na 2,1 procenta.
Co se týče Japonska, tam se růst ekonomiky v příštích dvou letech sníží na 1,2, respektive 1,0 procenta z letošních 1,5 procenta. Hospodářství ohrožuje především státní zadlužení, které je na úrovni 220 procent HDP a mezi státy OPEC dosud nejvyšší.
Růst HDP v České republice OECD pro letošek předpovídá na 4,3 procenta. V příštích dvou letech má tempo poklesnout na 3,5 procenta (2018) a 3,2 procenta (2019). Silný růst bude v dalších letech podporován jak domácí spotřebou, tak posílením vývozu díky expanzi v zahraničí. Poptávku domácností potáhne růst mezd a nízké úrokové sazby povzbudí kapitálové investice.
V Česku se však může projevit negativní dopad situace na trhu práce. Míra nezaměstnanosti je na historickém minimu a některé sektory pociťují nedostatek pracovních sil. S růstem mezd budou podniky zvyšovat také ceny, a to může vyústit v oslabení konkurenceschopnosti českých podniků, jakož i v nárůst inflace. Její míra se zrychluje a v příštím roce zůstane nad dvouprocentním cílem centrální banky, předpovídá OECD.
České ministerstvo financí letos očekává růst ekonomiky o 4,1 procenta a příští rok o 3,3 procenta. Odhady MF přitom analytici hodnotí jako konzervativní. Česká národní banka totiž letos podle listopadové prognózy čeká růst HDP o 4,5 procenta a příští rok o 3,4 procenta. Česká bankovní asociace odhaduje letošní růst na na 4,3 procenta a příští rok na 3,2 procenta.
