Evropskou unii pravděpodobně čeká zkouška ohněm. Ta poprvé v historii opravdu prověří soudržnost evropských států a sílu celé myšlenky sjednocení. Obavy z globální finanční krize se začínají přelévat do strachu z krize politické, potažmo sociální. V takové situaci se brzy ukáže pravý smysl evropského uskupení.
"Dny Evropské měnové unie v její stávající podobě jsou již téměř sečteny," míní představitelé úspěšné americké investiční společnosti Hayman Advisors.
ČTĚTE TAKÉ: Eurozóna je před rozpadem, říkají úspěšní investoři
Roubini: Virus krize ohrožuje český bankovní systém
Doba je neklidná. Sarkozy i Berlusconi se, jakkoli to popírají, uchylují k ochranářským opatřením. A ostatní evropské země, v čele s předsedajícím Českem, s tím bojují jako s větrnými mlýny. Mezi západní Evropou a středovýchodními členy EU se navíc utváří podivná hradba, přes níž na východ prosakují obavy ze situace v regionu (a brzy i nějaké to euro), z opačného směru pak míří ukřivděné výkřiky, že na tom nejsme až tak špatně.
ČTĚTE TAKÉ: Šéfové centrálních bank: Nejsme zlý východ
Zadluženost některých zemí začíná přesahovat hranice únostnosti. Bankroty tak dávno nehrozí jen "špatným bankám" nebo méně schopným firmám. Irsko, Řecko, Španělsko, ale i Itálie, jimž ratingové agentury snížily hodnocení (nebo jím zatím jen hrozí), se potýkají s vážnými problémy. Dluhopisy, které vydávají, nesou pro investory již značné riziko. Jejich výnosy tak rostou extrémní rychlostí, na rozdíl od obligací stále nejstabilnějšího Německa. Propast na trhu vládních dluhopisů se vážně prohlubuje a hrozí kolaps.
Mach: Euro je pro země přítěží
"Eurozóna prochází nejtěžší zkouškou, v níž některé země doplácejí více než jiné. Pokud by neměli euro, jejich národní měna by mohla v krizi oslabovat, s eurem jejich export trpí víc," uvedl pro on-line deník TÝDEN.CZ ekonom Petr Mach.
"Došlo k naprostému rozmělnění veřejných financí, kdy jedna země dělá hospodářskou politiku na úkor druhých. Takto eurozóna dlouhodobě fungovat nemůže," domnívá se Mach. "I proto si země jako například Litva, Lotyšsko nebo Estonsko svůj vstup do eurozóny zřejmě ještě rozmyslí. Česká republika by příjímat euro v dohledné době určitě neměla," dodává ekonom.
Zcela opačného názoru je mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor´s. Ta dnes podle ČTK uvedla, že zavedení společné evropské měny v pobaltských zemích by mohlo přispět ke zvýšení ratingových známek trojice nových členů EU, na které doléhá současná finanční krize nejvíce. "Je jasné, že pokud by některá z pobaltských zemí byla v měnové unii, měla by vyšší rating. Tento fakt by totiž eliminoval krizi platební bilance," řekl agentuře Reuters analytik S&P Frank Gill.
Hrozí státní bankroty
Bankrot jakékoli země eurozóny by byl pro euro fatální. Pravděpodobně se tedy dočkáme chvíle, kdy se budou muset silnější hráči regionu v čele s Německem rozhodnout, jak moc je pro ně celá koncepce evropského společenství s jednotnou měnou důležitá. Budou ty opatrnější země ochotny platit za ty méně střídmé? Zvítězí politika nad ekonomikou?
"Vše záleží na tom, jak dlouho bude ještě krize, a s ní finanční napětí, trvat. Pokud by brzy nevzrostla poptávka po rizikových cenných papírech, země jako Řecko nebo Irsko se opravdu můžou dostat do problémů s financováním. Určité riziko rozpadu eurozóny tu tedy je," vyjádřil se pro on-line deník TÝDEN.CZ hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Dodává ale, že „v současnosti by byl na místě spíše pomocný balík, na němž by se měly podílet Mezinárodní měnový fond a Evropská centrální banka ve spolupráci s Německem". Ty by se podle ekonoma měly zavázat k dočasnému nákupu dluhopisů problémových zemí a tím podpořit likviditu tamních trhů.
Foto: Francois Lenoir
