Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v květnu zrychlilo na 1,9 procenta z dubnových 1,3 procenta. Potvrdily to konečné údaje statistického úřadu Eurostat. V celé Evropské unii inflace stoupla na dvě procenta z 1,5 procenta v dubnu.
K růstu inflace nejvíce přispěl sektor služeb, energetický sektor a potraviny, alkohol a tabák. Ceny ve službách, které jsou největším sektorem ekonomiky eurozóny, se zvýšily o 1,6 procenta. Ceny energií stouply o 6,1 procenta a potravin, alkoholu a tabáku o 2,5 procenta.
Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, se zvýšila na 1,3 procenta z dubnových 1,1 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace činila 1,1 procenta.
Nejpomaleji rostly v květnu ceny v Irsku a Řecku, kde byla inflace pod jedním procentem. Naopak nejvyšší inflaci mělo Rumunsko, 4,6 procenta. V Estonsku inflace činila 3,1 procenta. Ve srovnání s dubnem inflace zpomalila pouze v jedné členské zemi EU a v jedné zůstala stabilní.
Dlouhodobým cílem Evropské centrální banky (ECB) je udržet inflaci mírně pod dvěma procenty. Banka se snaží růst hospodářství i cen podporovat nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Ve čtvrtek ECB oznámila, že by mohla od října začít snižovat svůj rozsáhlý program nákupu majetku a zcela ho ukončit do závěru letošního roku. Úrokové sazby by však měly zůstat stabilní nejméně do léta 2019.
