Investoři dnes zasadili Itálii a Španělsku další ránu v podobě výprodeje státních dluhopisů těchto dvou zemí. Výnosy dluhopisů v obou případech vystoupily na nová maxima, což Madridu a Římu prodražuje obsluhu státního dluhu.
Trh se obává, že kvůli zpomalení hospodářského růstu klesá pravděpodobnost, že se podaří zastavit šíření dluhové krize do dalších zemí eurozóny.
Výnos španělských státních dluhopisů se splatností deset let vzrostl na 6,45 procenta, což je nejvíce za dobu existence eurozóny. Později se sice výnos trochu snížil, dál však zůstává v těsné blízkosti hodnot, kde byl v případě řeckých, irských a portugalských dluhopisů, než tyto země požádaly o finanční pomoc ostatní členy Evropské unie.
V případě Itálie výnos srovnatelných dluhopisů vzrostl na 6,18 procenta a je rovněž nad hodnotami z 21. července, kdy Evropská unie oznámila svůj nejnovější plán boje s dluhovou krizí, aby uklidnila trhy. Zástupci eurozóny se toho dne zároveň dohodli na druhém záchranném úvěru pro Řecko. Ten bude zhruba ve stejné výši jako první úvěr.
Napětí na trzích podle agentury AP nevěstí nic dobrého. Itálie a Španělsko jsou třetí a čtvrtou největší ekonomikou eurozóny a jsou příliš velké na to, aby se je eurozóna pokoušela zachraňovat takovým způsobem, jak to udělala s Řeckem, Irskem a Portugalskem.
K turbulencím dochází kvůli několika faktorům: trhy se obávají zpomalení tempa růstu ekonomiky, a to jak v Evropě, tak ve Spojených státech, a také toho, že dluhová krize se bude šířit dál. Za poslední dva týdny se přidaly také obavy, že by se americká ekonomika mohla vrátit k recesi a že Spojené státy přijdou o nejvyšší rating.
V takové situaci se investoři zbavují všeho, co považují za riskantní, a nakupují bezpečnější aktiva. To je hlavně zlato a švýcarský frank. Patrné je to i z poklesu výnosů německých státních dluhopisů, po nichž je mnohem vyšší poptávka. Výnosy a ceny se pohybují proti sobě, když tedy cena kvůli vyššímu zájmu roste, výnos klesá.
