Do čela Evropské centrální banky (ECB) nastupuje na osm let třetí prezident této instituce, Ital Mario Draghi (64). Nástupce Francouze Jeana-Clauda Tricheta bude muset hned od počátku řešit problémy na všech frontách, zejména to, jak bude banka nadále přistupovat k pomoci zemím v dluhové krizi.
Nový šéf centrální banky pro země eurozóny bude muset zajistit shodu na postoji ECB vůči požadavkům na pomoc v dluhové krizi eurozóny, zejména co se týče dalšího nakupování dluhopisů ohrožených zemí. Další otázkou bude nastavení úrokových sazeb v situaci prudce ochabující evropské ekonomiky.
Proti další podpoře předlužených zemí nekonvenčními prostředky i proti případnému snižování úroků bude působit tlak německých členů ECB. Ti se obávají, že podpora ohrožených zemí i podpora ekonomiky eurozóny jako celku povede k dalšímu růstu inflace v době, kdy je její míra výrazně nad neformální hranicí dvou procent.
To, jak se dosavadní šéf italské centrální banky s novými úkol vyrovná, do značné míry určí osud dluhové krize i samotného eura. První příležitost k naznačení směru Draghi dostane ve čtvrtek po zasedání bankovní rady ECB.
