Italská vláda schválila na mimořádném zasedání balík protikrizových opatření, které mají ozdravit napjaté veřejné finance země, nastartovat ekonomický růst a zabránit pádu Itálie do dluhové krize. Plán rozpočtových úspor, strukturálních reforem a kroků na podporu ekonomického růstu vypracovaný vládou nového premiéra Maria Montiho počítá s opatřeními za 30 miliard eur (754 miliard eur). Ještě ho musí schválit parlament.
Vláda se měla původně zabývat plánem reforem až v pondělí. Předseda vlády ale zdůraznil naléhavost situace tím, že překvapivě svolal ministry na dnešní odpoledne. Předcházela tomu jeho jednání s předáky politických stran a odborů.
Cílem Montiho vlády je dostat rozpočet do roku 2013 do vyrovnané bilance a nepodkopat přitom hospodářský růst, bez něhož je snižování dluhu nemožné. Druhým pilířem plánu tak mají být opatření na podporu růstu, která by měla uvolnit zdroje k oživení chronicky stagnující italské ekonomiky.
Podle agentury Reuters vládní plán počítá s balíkem opatření za 20 miliard eur pro období 2012 - 2014 a s dalšími investicemi na podporu ekonomického růstu a zaměstnanosti za deset miliard eur.
Podle vládního prohlášení, které citovala agentura AFP, chce vláda zvýšit daně u nemovitostí nebo nově zdanit luxusní zboží jako lodě, letadla nebo vozy s velkým obsahem válců.
"Pokud to bude nutné", mohla by vláda od září 2012 zvýšit daň z přidané hodnoty o dva procentní body na 23 procent. Kromě toho chce Řím zakročit proti daňovým únikům. Pokud jde o důchodovou reformu, vláda počítá s výplatou penzí nikoli podle výše posledních mezd, ale na základě celkové pracovní aktivity. Zvýšit chce také věk odchodu do důchodu na 62 let pro ženy a 66 pro muže. V 66 letech by pak od roku 2018 podle BBC měly do důchodu odcházet také ženy.
Monti prohlásil, že opatření jsou nutná "na záchranu Itálie", a oznámil, že se vzdá svého platu ministra hospodářství a ministerského předsedy.
V centru dluhové krize
Třetí největší ekonomika eurozóny se letos v létě dostala do centra evropské dluhové krize a v posledních týdnech se výnosy desetiletých státních dluhopisů usadily nad kritickou hranici sedmi procent. Nad touto úrovní už požádaly o finanční pomoc Řecko, Irsko a Portugalsko a ani Itálie tak vysoké úvěrové náklady dlouhodoběji neunese.
Evropská unie však na záchranu Itálie nemá dostatek zdrojů, takže zastavit šíření krize v této zemi je klíčové pro přežití eurozóny v nynější podobě. Platební neschopnost Itálie by měla pode ekonomů ničivé dopady na Evropu a byla by těžkou ranou pro celou globální ekonomiku. Scénu pro přijetí razantního reformního balíku připravila listopadová rezignace premiéra Silvio Berlusconiho a dosazení Montiho do čela přechodné vlády "národní jednoty".
Itálie je zranitelná zejména kvůli svému státnímu dluhu, který dosahuje 120 procent výkonu ekonomiky a je v Evropě nejvyšší po Řecku. Absolutní výše dluhu 1,9 bilionu eur je v Evropě největší. Pokud chce Itálie začít snižovat dluh, bez obnovení ekonomického růstu nebude mít podle ekonomů šanci
