Na právě probíhajícím Světovém ekonomickém fóru stojí před politickými a ekonomickými lídry nelehký úkol. Jak posunout globální ekonomiku ze současného marasmu k vyššímu růstu? Jak vyřešit problém s nezaměstnaností? Debat spousta, řešení, které by nabízelo víc odpovědí než otázek, stále nepřichází.
Fórum se ponese v duchu úvah, jak slábnoucí globální ekonomiku rozhýbat. Střetávají se dva tábory - ti, kteří jsou stále zastánci pumpování peněz do ekonomik (quantitave easing- QE) a naopak skeptici, kteří poukazují na dlouhodobější nedostatky tohoto přístupu.
Například Nouriel Roubini, profesor ekonomie na New York University's Stern School of Business, hlasitě varuje před dlouhodobými následky spoléhání se na kvatitativní uvolňování, které má udržet západní ekonomiky v běhu. Bankéři podle něj riskují, že ekonomika bude obtěžkána bankami a podniky v dluzích, které budou připomínat zombie.
"Přinese to zombie banky, zombie firmy, které budou v dlouhodobém výhledu škodit," tvrdí muž přezdívaný Dr. Zkáza. Pumpování peněž do ekonomiky, které začalo po pádu banky Lehman Brothers v roce 2008 pomohlo odvrátit Velkou krizi, kterou svět zažil naposledy ve třicátých letech minulého století. To je bez debat. Ovšem centrální banky v tom pokračují i pět let poté a dokonce tištění peněz eskaluje.
Roubini poukazuje právě na fakt, že budoucnost může přinést nečekané důsledky kroků centrálních bankéřů, v případě, že by špatně zvolili konec současného pumpování peněz a rozdmýchali tak spirálu vysoké inflace. "Máme QE2, QE3, za chvíli přijde nekonečné QE - co se pak stane s monetární politikou?" táže se přední ekonom.
Levné peníze zdražují jídlo i benzin
Jedna věc je však téměř jistá. Levné peníze, které centrální banky posílají do oběhu, mají za následek především zvyšování cen komodit. Centrální banky už od krize drží základní úrokové míry rekordně nízko - chtějí tím přimět komerční banky aby více půjčovali firmám i jednotlivcům. Jak je však patrné například z dat Evropské centrální banky - loni na podzim končily dvě třetiny těchto levných peněz zpět na účtu jednodenních úložek ECB. Jinými slovy, komerční banky se i nadále bojí půjčovat, což je patrné i na mezibankovním trhu.
Tím pádem se dá zapomenout na tvrzení, že tyto peníze pomáhají bojovat s nezaměstnaností. Nepomáhají, mladí Španělé, kterých je šedesát procent bez práce, by mohli vyprávět.
Volné peníze pak v mnoha případech končí v investičních divizích bank. Ty je používají k zajištění svých pozic ale i třeba ke spekulacím do komodit, které pak táhnou jejich ceny nahoru. Pokud by do tohoto modelu promluvila i rostoucí inflace, obyvatelé si budou muset zvyknout, že mají nižší reálné přijmy a platí více za benzin i potraviny.
Že banky spekulují i nad rámec bezpečnosti dokazují neustále další vysoké pokuty za nedodržování pravidel, případě rekordní ztráty jako v případě JPMorgan Chase, jejiž londýnská pobočka kvůli enormním sázkám přišla loni o více než šest miliard dolarů.
Z České repoubliky se fóra v Davosu zúčastní pouze dva členové představenstva společnosti PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera - Ladislav Bartoníček a Jean-Pascal Duvieusart. Preident Václav Klaus ani ekonom Tomáš Sedláček letos do zimního letoviska nezamíří.
Kdo z mocných se letos podívá do Davosu si můžete přečíst ZDE (kompletní seznam účastníků).
