V posledních měsících slýcháme slovo „recese" ze všech stran. Hojně skloňovaným termínem je i "deprese", a to především v často se objevujícím srovnávání aktuální finanční a ekonomické krize s Velkou hospodářskou depresí z přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. Jak lze ekonomickou depresi definovat a jak poznáme, že nás opravdu dostihla?
Význam slova recese je bezpochyby jasná; definuje období, kdy ekonomika vykazuje záporný růst. Deprese je v zásadě silná forma recese. Server http://www.economicshelp.org/ uvádí její dva hlavní aspekty. Za prvé, meziroční pokles hrubého domácího produktu činí deset a více procent a za druhé, období propadu HDP je delší než tři roky. Značný pokles hospodářského produktu je navíc obvykle doprovázen masovou nezaměstnaností (více než dvacetiprocentní) a dlouhodobou deflací.
Příčinou deprese je v první řadě prasknutí úvěrové bubliny a následný pád v nabídce peněz, který způsobí výrazný pokles poptávky i cenové hladiny. Tento průběh je odlišný od zákonitostí hospodářských cyklů, jejichž příčiny bývají primárně spojovány s kolísáním agregátní nabídky nebo agregátní poptávky.
Lze doufat, že současná světová ekonomika se depresi vyhne, ačkoli vážnost předpovědi recese dnes již nikoho nepřekvapí. "Recese je, když váš soused ztratí práci, deprese je, když ztratíte práci vy," říká staré rčení, jehož ironická trefnost je nestárnoucí.
Foto: archiv Týdne
