Akcie na tokijské burze se v reakci na páteční zemětřesení po silném výprodeji propadly o sedm a půl procenta a zaznamenaly nejhlubší jednodenní ztrátu od vrcholu finanční krize v říjnu 2008. Trh se obává dopadů těžkého zemětřesení a vlny tsunami, které zničily severovýchodní pobřeží země, na domácí ekonomiku a již tak silně zadlužené státní finance.
Širší index tokijské burzy Topix klesl o 7,5 procenta na 846,96 bodu. Klíčový index Nikkei 225 oslabil o 6,2 procenta na 9620,49 bodu a v jednu chvíli se propadl o více než sedm procent na nejnižší úroveň za čtyři měsíce. Objem obchodování na burze dosáhl rekordní úrovně 4,88 miliardy akcií, protože investoři se akcií zbavovali.
Až dvouciferným tempem padaly akcie japonských průmyslových výrobců, zejména automobilek, elektronických firem a ropných rafinerií, které musely po zemětřesení uzavřít své klíčové továrny. Velké obavy vyvolává dlouhodobější dopad poškození jaderných elektráren na dodávky elektrické energie.
Akcie Toyoty klesly o zhruba osm procent, Sony ztratila devět procent, Nissan 9,5 procenta, Toshiba 16 procent a akcie elektrárenského podniku TEPCO se propadly o 24 procent. Prudce naopak rostly akcie stavebních firem, po jejichž produkci bude nyní poptávka.
V dalších dnech bude trh podle analytiků dál klesat kvůli strachu z nových otřesů a poškození jaderných reaktorů. Do minulého čtvrtka měl Nikkei od listopadu nárůst o 13 procent, nyní může o celý zisk přijít.
Pojišťovny by podle firmy AIR Worldwide mohlo zemětřesení stát téměř 35 miliard dolarů (zhruba 610 miliard korun), což by bylo z hlediska pojistných škod zdaleka nejdražší zemětřesení v moderní historii. "Investoři agresivně prodávají, protože se chtějí zbavit rizik. Na trhu budou dál převládat prodeje, nedokážu však odhadnout jejich rozsah, protože toto není normální situace," řekl k vývoji na trhu Hiroši Arano, poradce tokijské investiční společnosti Mizuho Asset Management.
Centrální banka musela zasáhnout
Japonská centrální banka (BOJ) posílila bankovní trh rekordní jednorázovou injekcí peněz a poté rozhodla o novém uvolnění měnové politiky. BOJ nejprve poskytla bankovnímu systému nejprve sedm bilionů jenů (1,5 bilionu korun) a později sumu zvýšila na nevídaných 15 bilionů jenů. To je asi pětkrát více, než se mezi ekonomy čekalo a mnohem více než obvyklá suma jeden až dva biliony jenů.
Injekce peněz brání růstu krátkodobých úrokových sazeb a zmírňuje paniku na finančních trzích. Tam dnes v obavách z dopadů zemětřesení na již tak silně zadlužené státní finance rostly dlouhodobé úroky představované výnosy vládních dluhopisů.
BOJ na dnešním zkráceném zasedání rozhodla, že svůj program nákupů aktiv posílí o pět bilionů jenů na 40 bilionů jenů. Cílem kroku je zabránit prohlubování rizikové averze u investorů a bank, jejichž peníze budou nyní zapotřebí k obnově poškozené země, uvedla banka. Rozhodla rovněž podle očekávání zachovat své úrokové sazby na nule.
Páteční katastrofální pohroma v Japonsku naruší globální dodávkové řetězce v průmyslu od výroby čipů po stavbu lodí. Rekordně silné zemětřesení a vlna tsunami zničily v důležité průmyslové oblasti země klíčovou infrastrukturu, narušily produkci elektrické energie a vyřadily z provozu továrny firem řady různých odvětví. Odrazí se to zejména u odběratelů japonských zařízení a materiálů v Jižní Koreji nebo na Tchaj-wanu.
Zasaženy výpadkem dodávek z Japonska budou zřejmě nejvíce firmy v Jižní Koreji. Ty jsou závislé na japonských dodávkách skla pro LCD obrazovky, zařízení pro výrobu čipů nebo silikonových destiček. Japonsko je jedním z předních světových výrobců oceli a 40 procent své produkce vyváží. Po katastrofě však jí bude zřejmě potřebovat doma více na obnovu infrastruktury.
