S návrhem budoucího víceletého rozpočtu Evropské unie po roce 2020 ve středu odpoledne seznámí europoslance předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker společně s komisařem pro rozpočet Güntherem Oettingerem. Ten už dopoledne na twitteru naznačil, že komise, která nyní o věci naposledy jedná, v prvním dlouholetém rozpočtu po odchodu Británie z EU počítá s mírnými škrty ve strukturálních fondech i společné zemědělské politice.
Více peněz chce komise směřovat do výzkumu, na společnou obranu a řešení migrační problematiky či na program studentských výměn Erasmus. Celková výše rozpočtu přesáhne bilion eur (asi 25 bilionů korun), server Politico.eu a Financial Times s odkazy na své zdroje dnes uváděly částku okolo 1,25 bilionu eur v platbách a 1,28 bilionu v závazcích. To odpovídá 1,11 procenta unijního hrubého domácího produktu.
První dlouhodobý rozpočet pro odchodu Británie, tedy čistého plátce do rozpočtu, by tak pro 27 zbývajících zemí měl znamenat o něco vyšší příspěvky do společné pokladny. Evropská komise ještě může před zveřejněním návrhu čísla upravit. Následně se na podobě víceletého finančního rámce pro roky 2021 až 2027 musí shodnout členské země bloku i europarlament. O konečné podobě věci se tak bude v příštích měsících tvrdě vyjednávat.
Jako nejspornější se zřejmě ukáže plán podmínit přístup k penězům stavem právního státu v členských zemích unie. Kvalitní a nezávislé soudnictví má podle komise mít klíčový význam pro "řádné finanční řízení". Návrh, který by měl být představen také dnes, bývá chápán jako snaha komise získat aktuálně "bič" na státy jako Polsko nebo Maďarsko.
