Ostrov v krizi
Krach jednání. Rusové Kypru v nouzi nepomůžou

Rusko-kyperské rozhovory o případné finanční pomoci Kypru skončily bezvýsledně. Oznámil to ruský ministr financí Anton Siluanov. Kyperská vláda, která se snaží zemi zachránit před bankrotem, doufala i v ruskou pomoc.

"Co se týče ruské strany, jednání skončila," řekl Siluanov. Kyperský ministr financí Michalis Sarris tak z Moskvy po dvoudenním jednání odlétá s nepořízenou.

Sarris před odletem z Moskvy řekl, že cílem jeho cesty do Ruska nebylo žádat o poskytnutí nové půjčky. Navrhoval, aby ruské firmy investovaly do kyperské ekonomiky, případně aby získaly akcie výměnou za budoucí zisky z kyperských nalezišť zemního plynu. Ruská strana však o návrhy neprojevila zájem. Ruské banky se rovněž odmítly podílet na sanaci kyperských bank.

Sarrisova slova potvrdil ministr Siluanov. "Naši investoři se na záležitost podívali. Zájem neprojevili," konstatoval. Podle dřívějších zpráv ruského tisku nemá ruský plynárenský monopol Gazprom zájem o kyperská plynová naleziště proto, že objem zásob je nejasný a nároky na těžební práva vzneslo i Turecko.

Pokud jde o restrukturalizaci dluhu, který v roce 2011 Moskva poskytla Kypru ve výši 2,5 miliardy eur, ani tato otázka podle Siluanova nebyla vyřešena. Moskva vyčká na stanovisko Evropské unie a podle něho se rozhodne.

Nejnovější kyperský plán záchrany před státním bankrotem má za cíl sehnat až 5,8 miliardy eur (téměř 150 miliard korun). Je to podmínka k tomu, aby země dostala pomoc deset miliard eur od zemí eurozóny.

EU a Rusko na nože

Krize kolem Kypru přinesla napětí do vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií po vlastním gólu, který si EU dala návrhem zdanění vkladů v kyperských bankách. Napsal to list Financial Times (FT). Podle něj Rusům vadilo, že se s nimi návrh předem nekonzultoval, a Evropanům zase otevřené ruské odsouzení jejich rozhodnutí, které prý mohlo ovlivnit odmítnutí v kyperském parlamentu.