Lotyšská ekonomika, donedávna považovaná za jednu z nejúspěšnějších a nejrychleji rostoucích v Evropě, se topí v obrovských problémech. Premiér pobaltské země Valdis Dombrovskis dokonce přiznal, že se stát nachází „na pokraji bankrotu". Byl proto nucen požádat o pomoc Mezinárodní měnový fond, který mu má poskytnout úvěr ve výši 7,5 miliardy eur.
Lotyšsko je typickým příkladem země, která byla současnou krizí postižena velmi těžce. Jde o malou otevřenou ekonomiku, velmi závislou na exportu. Navíc podobně jako řada dalších středoevropských a východoevropských zemí nedokázala vytěžit z dlouhých let ekonomického růstu makroekonomickou stabilitu a neprospělo jí ani zavěšení tamní měny latsu na euro.
„Lotyšská vláda neudělala nic pro zastavení rozhazovačné party. Místo toho se k ní ještě přidala," říká Peteris Strautins, hlavní ekonom Swedbank se sídlem v Rize. I v časech vrcholného ekonomického růstu, dosahujícího obdivuhodných jedenácti procent ročně, nedokázala vláda zbavit státní finance deficitu. V ještě ekonomicky pozitivním roce 2007 dosáhl deficit běžného účtu platební bilance Lotyšska neuvěřitelných 25 procent HDP.
Oproti svým sousedům, Estonsku a Litvě, Lotyšsko navíc velmi rychle a výrazně liberalizovalo finanční sektor a otevřelo zemi pro příchod množství zahraničního kapitálu a investic.
„Přistoupením Lotyšska k Evropské unii a jeho závazkem přijetí eura získala řada zahraničních investorů pocit bezpečí," myslí si Jerry Wirth, prezident lotyšské developerské firmy RBM Property Group. Dodává, že mnoho západoevropských individuálních investorů i bank kvůli tomu přispělo k nafouknutí realitní bubliny, jejíž splasknutí přispělo k ještě tvrdšímu pádu lotyšské ekonomiky.
Obdobným problémům čelí i jiné středoevropské a východoevropské země. „Přijaly západoevropský růstový model, založený na kapitálových tocích, konvergenci a hodnotách Evropské unie," tvrdí Erik Berglof, hlavní ekonom Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Nedostatek prostředků pro monitorování kapitálových toků způsobil vznik bublin na trzích aktiv a jejich následné splasknutí pak zhoršilo schopnost takových ekonomik bránit se krizi, dodává Berglof.
Lotyšsko se snaží nastalé problémy řešit razantním omezováním státních výdajů, i tak však podle odhadů dosáhne tamní rozpočtový schodek výše téměř osmi procent HDP. Mezinárodní měnový fond však podmínil poskytnutí sedmimiliardové půjčky stlačením deficitu pod pět procent domácího produktu.
ČTĚTE TAKÉ: 200 milionů eur Lotyšsku. Kdo zaplatí úroky?
Ekonomika pobaltské země je momentálně vůbec nejhorší v celé Evropské unii, letos se podle odhadů propadne o plných dvanáct procent. Česko v únoru rozhodlo o poskytnutí půjčky Lotyšsku ve výši 200 milionů eur, jejíž navrácení by v případě platební neschopnosti země zůstalo ve hvězdách.
Foto: Wikipedia, Reuters
