200 milionů eur Lotyšsku. Kdo zaplatí úroky?

Česko pošle do zadluženého Lotyšska 200 milionů eur, tedy téměř 6 miliard korun. Samo si na to však musí půjčit, navíc není jasné, kdo zaplatí 250 milionů korun ročně na úrocích. Pomoc v úterý schválila sněmovna a vládní návrh podle očekávání podpořila i většina opoziční ČSSD. Baltská ekonomika je jednou z nejhůře postižených zemí eurozóny, čelí více než desetiprocentnímu propadu HDP, vysokému zadlužení a nadměrnému procentu nesplácených úvěrů.

Za peníze získané prodejem dluhopisů Česko poskytne Lotyšsku sedmiletou bezúročnou půjčku. Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) zdůraznil, že vydáním dluhopisů se v sedmiletém horizontu nijak nezvýší český státní dluh.  Podle oficiální důvodové zprávy návrhu dopadnou na český dluh úroky v objemu 250 milionů korun ročně. "My k 200 milionům eur připočteme ještě náklady, které budeme mít s emisí a s úroky. Ty nám naši partneři také uhradí, ale nebudeme chtít ani o cent víc," prohlásil naproti tomu Kalousek pro ČTK. 

Podle Kalouska jde o významný akt mezinárodní solidarity v rámci EU. "Nikdy nevíme, kdy podobnou pomoc budeme potřebovat my sami," uvedl ministr. Normu nakonec podpořilo 157 ze 189 přítomných poslanců, návrh musí ještě projednat Senát.

Česko se spolu s Polskem a Estonskem podílí na pomoci částkou půl miliardy eur. Částka, která připadla na Českou republiku, byla dohodnuta na společném jednání na Ministerstvu financí se zástupci Lotyšska. Poskytnutá finanční pomoc je určena na podporu malého a středního byznysu, konkrétně v oblasti zahraničního obchodu u těch firem, které již delší dobu spolupracují či úspěšně spolupracovaly s Českou republikou a budou potřebovat tyto prostředky na svůj další rozvoj.

Platební neschopnost není nereálná

Lotyšsko je nejzadluženější zemí východní Evropy, jeho vnější dluh dosahuje hodnot 130 procent HDP, přičemž maastrichtská kritéria vstupu do eurozóny požadují 60 procent HDP. Z tohoto pohledu je tedy diskutabilní, zda půjčka Lotyšsku skutečně postrádá riziko, protože možnost platební neschopnosti celého státu je v tomto případě reálnější než v případě jiných zemí. 

Země požádala o pomoc 7,5 miliardy eur. Státy EU mají poskytnout 3,1 miliardy eur, zbytek pak Mezinárodní měnový fond. Hlavními věřiteli z evropských zemí jsou Dánsko a Švédsko, jejichž banky také nesou značnou část rizika, protože se podílely na rozvoji hypotečního boomu v zemi, s velkým podílem hypoték vydaných v eurech. Právě zahraniční banky se obávají o svoje investice v pobaltských ekonomikách, v Lotyšsku má až 13 procent dlužníků problémy se splácením úvěrů.

Možným, a asi i neodvratným řešením problémů ekonomiky je uvolnění navázání lokální měny latu na euro. Lotyšsko musí držet měnu v navázání na euro díky plánovanému vstupu do eurozóny v roce 2012. Případné znehodnocení měny by sice pomohlo vyřešit problém nedostatku finančních prostředků, devizových rezerv a nadměrného zadlužení, zároveň by ale vedlo k nárůstu dluhů denominovaných v eurech, například značné části hypoték.

Foto: Jan Schejbal, latviatourism.lv