Jednání o paktu rozpočtové disciplíny, na jehož vzniku se dohodli lídři Evropské unie a eurozóny na prosincovém summitu, postupují dobře. Mohl by být podepsán ještě tento měsíc. Po setkání s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym to prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.
Obě země podle ní také chtějí prověřit možnost rychlejšího "nalití" kapitálu do chystaného trvalého záchranného fondu eurozóny ESM. "Je velká šance, že dluhovou brzdu a vše, co s tím souvisí, bychom mohli podepsat už v lednu, nejpozději ale v březnu," uvedla kancléřka.
Sarkozy k tomu posléze dodal: "Přejeme si, aby jednání byla ukončena v příštích dnech, aby dohoda mohla být podepsána 1. března." Na vzniku paktu se vedoucí evropští politici dohodli na posledním summitu 8. a 9. prosince v Bruselu. Prostřednictvím vznikající mezivládní dohody zemí eurozóny, k nimž by se mohly přidat i další nečlenské země euroklubu s výjimkou Británie, chtějí posílit rozpočtový dohled, zavést automatické sankce za porušování fiskálních limitů a zakotvit v právních řádech jednotlivých států pravidlo vyrovnaných strukturálních rozpočtů.
Tato opatření mají podle názoru evropských státníků zabránit opakování vážných dluhových problémů, s nimiž se v současnosti potýkají některé státy eurozóny. Nejvíce postihly Řecko. Merkelová se dnes vyslovila pro urychlenou realizaci druhého programu na pomoc Athénám, včetně odepsání části řeckých dluhů, aby jihoevropská země mohla získat další přislíbené finance.
"Přejeme si, aby Řecko zůstalo v eurozóně," zdůraznila Merkelová. Athény však podle ní musí uskutečnit reformy požadované takzvanou trojkou, tedy Mezinárodním měnovým fondem (MMF), Evropskou centrální bankou a Evropskou komisí. V úterý o tom prý bude mluvit i se šéfkou MMF Christine Lagardeovou.
Problémová daň
Dalším diskutovaným protikrizovým opatřením je zavedení daně z transakcí na finančních trzích. Sarkozy dnes zopakoval, že jeho země je připravena tuto daň urychleně zavést, a to v případě potřeby i sama. Věří nicméně, že se přidají i další.
Německo podle Merkelové prosazuje, aby tuto daň přijala celá sedmadvacítka, soukromě se ale nebrání ani tomu, aby se omezila jen na státy eurozóny. Rozhodnout v této otázce mají podle ní ministři financí EU do března. Hlavním odpůrcem je Velká Británie.
"Oba ji považujeme za správnou odpověď (na krizi) a budeme za ni bojovat," poznamenala k transakční dani kancléřka. Daň by ovšem mohla způsobit odliv peněz z evropských finančních trhů, což by poškodilo hospodaření evropských bank. Proti dani tak tvrdě vystupuje Británie, kde je bankovnictví významnou součástí celé ekonomiky.
Merkelová a Sarkozy se dnes v Berlíně sešli, aby konzultovali přípravy na mimořádný summit EU 30. ledna, který se bude dluhové krizi pravděpodobně také věnovat. Oficiálně bude tato vrcholná schůzka zaměřena na problematiku zaměstnanosti. Merkelová oznámila, že Berlín a Paříž předloží Evropské komisi návrhy, které mají vést ke zlepšení ekonomického růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti v evropském bloku.
