Roční míra inflace v eurozóně v březnu stoupla na 1,4 procenta z 1,1 procenta v únoru. Vyplývá to z rychlého odhadu, který zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Spotřebitelské ceny se tak vyvíjely v souladu s předpoklady, na růstu se nejvíce podílely ceny potravin a služeb.
Přestože inflace zůstává pod dvouprocentním cílem Evropské centrální banky, její představitelé už jednají o tom, zda ukončí schéma nákupu aktiv. Banka se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Od ledna však měsíční objem nákupů dluhopisů snížila na 30 miliard eur (763 miliard korun) z předchozích 60 miliard eur. Rakouský zástupce v ECB Ewald Nowotny uvedl, že banka nejspíš rozhodne o dalším snížení nákupu dluhopisů letos v létě.
Nejvíce se zvýšily ceny potravin, alkoholu a tabáku, o 2,2 procenta po růstu o 1,0 procenta v únoru, ceny energií stouply o 2,2 procenta po jednoprocentním zvýšení v únoru a ceny služeb zrychlily růst na 1,5 z 1,3 procenta.
Za zvýšením cen čerstvých potravin o 0,9 procenta stojí chladné březnové počasí. Nárůstu cen služeb zase pomohly brzké Velikonoce a s nimi spojené vyšší ceny za ubytování o svátcích.
Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií a která je pro ECB zásadní při zvyšování základní úrokové sazby, v březnu meziročně stoupla na 1,3 procenta z 1,2 procenta v předchozím měsíci.
