Celkový peněžní majetek německých domácností se ve druhém čtvrtletí vyšplhal na rekordních 4,8 bilionu eur (120 bilionů korun), což odpovídá zhruba stovce státních rozpočtů České republiky. Vyplývá to z údajů německé centrální banky, podle níž jsou tak Němci navzdory krizi bohatí jako nikdy předtím. Kvůli finanční nejistotě v eurozóně ale se svým jměním nakládají opatrněji než v minulosti.
Průměrně má každá německá domácnost v bankovních úsporách, cenných papírech nebo v pohledávkách u pojišťoven téměř 60 tisíc eur (1,5 milionu korun). Do peněžního majetku se navíc nezapočítává vlastnictví nemovitostí, aut či umění.
Jeho souhrnná výše podle centrální banky meziročně vzrostla o 101,5 miliardy eur (2,5 bilionu korun), tedy o 2,2 procenta. Oproti prvnímu čtvrtletí letošního roku se ale zvýšila jen o 0,2 procenta, což představuje asi 39 miliard eur (975 miliard korun). Toto znatelné zpomalení růstu bankéři přičítají výrazným propadům kurzů na kapitálových trzích mezi dubnem a červnem, které podle nich Němce připravily o zhruba 30 miliard eur (750 miliard Kč).
Druhým důvodem je podle Bundesbanky opatrnost v nakládání s úsporami. V nejistých časech se Němci ve zvýšené míře uchylují k méně rizikovým produktům a své peníze nejčastěji ukládali na spořících nebo běžných účtech i za cenu, že je kvůli současným nízkým úrokům tolik nezhodnotí. Tam za druhé čtvrtletí přibylo 25,5 miliardy eur (637 miliard korun), zatímco například akcií nakoupili jen za 1,5 miliardy (37 miliard Kč) netto. Investičních certifikátů nebo státních dluhopisů s dlouhou splatností se raději zbavovali.
"Odpovědné za nynější vysoké upřednostňování likvidity mohou být jednak historicky nízké úrokové sazby, může to ale souviset i s všeobecnou nejistotou kvůli dluhové krizi v Evropě," soudí centrální banka, podle níž si německé domácnosti vzaly také relativně málo nových půjček. Ve druhém kvartálu zadlužení domácností vzrostlo o necelých sedm miliard eur (175 miliard korun) na celkových více než 1,5 bilionu eur (37 bilionů korun).
