Země Evropské měnové unie, které porušují rozpočtová pravidla, by měly dostat možnost odejít z eurozóny. Navrhla to dnes ve svém plánu nizozemská vláda. Nizozemsko bude také prosazovat zpřísnění sankcí za porušování pravidel pro rozpočtové deficity a státní dluhy, řekl v parlamentu nizozemský premiér Mark Rutte.
"Země, které nebudou připraveny uchýlit se pod nucenou správu, mohou využít možnosti odejít z eurozóny," citoval Rutte jeden z návrhů plánu. V parlamentu jej představil spolu s ministry financí a hospodářství. Eurozóna do budoucna počítá pro problematické země se zavedením zvláštního režimu, kdy nebudou moci o svých veřejných financích rozhodovat samy.
EU žádná pravidla pro opuštění měnové unie nemá. Chronická dluhová krize Řecka, která se táhne od počátku loňského roku a stále se zhoršuje, vyvolává stále větší dohady o odchodu této země z eurozóny. Veřejnost v některých zemích v čele s Německem se stále více staví proti vyhlídkám na neustále rostoucí finanční pomoc Aténám.
Šéf jedné z německých vládních stran CSU Horst Seehofer dnes odchod Řecka z eurozóny nevyloučil. V úterý list Financial Times Deutschland (FTD) napsal, že vláda kancléřky Angely Merkelové už se proti odchodu Řecka z eurozóny nestaví tak kategoricky jako dosud.
Hrozba odchodu Řecka z eurozóny by však mohla způsobit velké potíže řeckým bankám, protože by ještě zesílil odliv peněz z bank. Navíc velké evropské bankovní domy mají velké investice v řeckých státních dluhopisech, které by odchodem Řecka z eurozóny byly ohroženy.
Odchod Řecka z eurozóny a přechod na drachmu by totiž znamenal, že řecké měně by hrozilo velké oslabení. Řecký stát by tak měl příjmy ve slabé drachmě, ale splácel by dluhopisy v eurech, což by byl pro něj byl problém. Hrozba řeckého krachu by tak ještě zesílila.
