Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získal Angus Deaton z Británie za analýzu spotřeby, chudoby a blahobytu. Oznámila to Královská švédská akademie věd. Devětašedesátiletý Deaton působí na Princetonské univerzitě v USA. Naprostou většinu nositelů ocenění tvoří ekonomové ze Spojených států, letos již druhým rokem za sebou byla udělena Evropanovi, který ale působí ve Spojených státech. Loni ji získal francouzský ekonom Jean Tirole.
Cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895 a uděluje ji až od roku 1968 na památku Nobela švédská centrální banka.
Vyhlášením držitele Nobelovy ceny za ekonomii v pondělí skončí každoroční seriál rozdílení těchto prestižních ocenění. Na vyznamenané čeká finanční odměna osm milionů švédských korun (23,3 milionu korun) a tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.
|
Angus Stewart Deaton se narodil 19. října 1945 v Edinburghu. Má britské i americké občanství.
V Británii vystudoval Cambridgeskou univerzitu, kde v roce 1974 získal doktorát, a Bristolskou univerzitu, na které poté působil jako profesor ekonometrie. Za výzkum v tomto oboru se stal v roce 1978 prvním držitelem prestižní Frischovy medaile.
V roce 1983 přešel na americkou Princetonskou univerzitu, kde je profesorem ekonomie a mezinárodních otázek.
Je členem britské i americké akademie věd, Americké filozofické společnosti a v roce 2009 byl prezidentem Americké ekonomické asociace (AEA).
V posledních letech vzbudila pozornost jeho kniha Velký únik: Zdraví, bohatství a původ nerovnosti (2013), ve které naznačuje, že západní pomoc často slouží spíše k zahnání pocitu viny než ke zlepšení situace v chudých zemích. Deaton také tvrdí, že v rozvojovém světě, zejména v Asii, se během uplynulých desítek let situace pro několik miliard lidí zlepšila. Velkým únikem v názvu knihy Deaton tak myslel útěk před chudobou.
Podílel se také na populárním výzkumu, ve kterém se spolu se svými kolegy z Princetonu snažili dokázat, že pocit osobního štěstí se zvyšuje s velikostí platu. Od určité hranice je ale člověk sice spokojenější, pocit štěstí se už nelepší. Emoční komfort, tedy pocit štěstí, podle studie kulminuje v USA na platové hranici 75 tisíc dolarů ročně (asi 150 tisíc korun měsíčně).
|
