Nové regulace a staré zkušenosti: Brusel nevidí, neslyší

Ekonomika
18. 8. 2013 09:15
Bruselští úředníci sázejí na další regulaci. Nešlápnou ale vedle?
Bruselští úředníci sázejí na další regulaci. Nešlápnou ale vedle?

S tíživými důsledky finanční a dluhové krize se Evropská unie potýká na mnoha frontách. A jak se zdá, na všech těchto frontách zatím vítězí přesvědčení, že situaci zlepší či napraví další regulace.

Bruselští jako by nereflektovali nejen to, že už teď jsou v rostoucí míře káráni za podvazující přeregulování evropské ekonomiky, ale bohužel ani negativní důsledky regulací, které byly v minulosti zavedeny v některých ze členských států unie. Konkrétně: právě nyní Brusel zvažuje regulaci spočívající ve snížení mezibankovních poplatků, s níž má negativní zkušenosti Španělsko. A takřka hotovou věcí je daň z finančních transakcí, jejíž obdoba zase v minulosti poškodila Švédsko.

Španělské karty

Když člověk platí kartou, ve výsledku to znamená, že jeho banka převádí příslušnou sumu na účet v bance příjemce platby; obchodník hradí své bance obslužný poplatek, jehož podstatná část následně pokrývá mezibankovní poplatek zákazníkově bance za participaci v systému. Španělská vláda rozhodla na sklonku roku 2005 o redukci mezibankovních poplatků - argumentovala přitom tak, že jejich snížení povede k poklesu celého obslužného poplatku, a tedy i sumy, kterou obchodník účtuje zákazníkovi, konečnému spotřebiteli. V podobném duchu dnes promlouvají euroúředníci, kteří v redukci mezibankovních poplatků na úrovni Evropské unie vidí způsob, jak povzbudit evropskou spotřebu.

Španělská zkušenost by je však měla varovat. Téměř šedesátiprocentní pokles mezibankovních poplatků vedl v letech 2006 až 2010 sice k tomu, že se jejich evidovaný objem snížil v souhrnu o více než 3,3 miliardy eur, jenže toto snížení spotřebitelé nijak nepocítili. Naopak - "zaplakali", protože došlo v průměru k více než padesátiprocentnímu zvýšení poplatků za užívání platební karty. Banky si takto kompenzovaly vyčíslený výpadek související se snížením mezibankovních poplatků. Na opatření tak v konečném důsledku vydělali jen obchodníci, kteří redukci poplatků celkem očekávatelně nepřenesli na spotřebitele, sami přitom na obslužných poplatcích ušetřili v souhrnu víc než 2,7 miliardy eur.

Pokračování článku, který vznikl ve spolupráci s www.finmag.cz, čtěte ZDE.

Autor: Lukáš Kovanda, - red -Foto: ČTK

Další čtení

Plyn po hormuzské krizi zůstává více než dvakrát dražší, biomasa zdražila výrazně méně

Ekonomika
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Od zbraní k satelitům. Strnadova CSG sází na vesmír a kupuje podíl v MDA Space

Ekonomika
13. 10. 2026

Traficon spouští in-house kampaň na podporu věrnostního programu. Chce zasáhnout dva miliony účtů

Ekonomika
12. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ