Novinářský průmysl: krize vyřadí <span>slabé hráče</span>

Ekonomika
30. 3. 2009 14:52
Některým německým mediálním gigantům se navzdory krizi daří.
Některým německým mediálním gigantům se navzdory krizi daří.

Některým německým mediálním gigantům se navzdory krizi daří.Krizi se nevyhnul ani novinářský průmysl. Neutrpěl však jako jiné obory. Největší propad zaznamenali američtí vydavatelé, ušetřen nezůstal ani „Starý kontinent". Přesto si někteří evropští vlastníci dále mnou ruce nad rostoucími zisky a předpovídají, že krize přinese žurnalistice především pozitiva.

"Nevěřím, že by krize mohla zničit novinářský průmysl," řekl Mathias Döpfer, ředitel německého nakladatelství Axel Springer pro The New York Times. "Silné hráče krize posílí a ty slabé vyřadí."

ČTĚTE TAKÉ: Vydavateli Bildu klesl provozní zisk

Döpferův optimismus je opodstatněný. Jeho vydavatelství, které vlastní například Bild, největší deník Evropy, oznámilo nejvyšší meziroční zisk za posledních 62 let. Většina jeho evropských konkurentů se ale poklesu nevyhnula. S hospodářským útlumem bojuje například mediální koncern Bertelsmann nebo francouzská společnost Lagardere.

Americká média ztratila lesk

Tištěné noviny možná přestanou být jedinými, za které se platí.Málokdo však zaznamenal takový problém, jako novináři v USA. Americký žurnalismus platil dlouhá léta za standard kvality, podle autora však ztratil svůj někdejší lesk. "Evropskou žurnalistiku zasáhla krize daleko méně, protože rychleji pochopila, že hlavním zdrojem zisku není nestálý inzerent, ale věrný čtenář."

Přestože se Americe povedlo vytvořit internetové giganty typu Gogole, Amazon nebo eBay, novinářský průmysl zde technologicky příliš neexpandoval."Evropští vydavatelé svá média vyvíjela mnohem progresivněji. Vedla je k tomu především skutečnost, že zde neměli žádného dominantního konkurenta podobného těm v Americe," tvrdí autor článku.

"Přestože je na tom Evropa celkově lépe, v některých zemích se novinařina dostala do mnohem horšího stavu než v USA," dodává autor. Jako příklad uvádí Francii, kde řadu titulů drží naživu veřejné dotace.

Kdo nezaplatí, nepřečte si zprávy

Na možném řešení se Evropané i Američané shodují. Aby pokryli veškeré náklady, chtějí začít vybírat poplatky od on-line uživatelů. Čtenáři by měli platit za každou zobrazenou stránku. Částka by se snižovala v závislosti na čase stráveném na serveru. "Američané tento model již znají. V posledních letech si masově zvykli na kabelové televize, kde za jednotlivé programy také hradí určitou částku."

ČĚTĚTE TAKÉ: The New York Sun končí, nemá peníze

Podle analytiků musí novináři nutně spolupracovat, pokud chtějí přežít krizi bez úhony. "Dnešní motto zní: Spolupracuj nebo zemři," řekl Bertrand Pecquerie, ředitel Světového fóra editorů. Jistou formu kooperace předvedla například skupina belgických vydavatelů, když se spojila proti svému společnému nepříteli, portálu Google. Belgičané podali na celosvětový vyhledávač žalobu za to, že zařadil jejich materiály do své služby Google News. Celosvětový vyhledávač proces sice prohrál, kromě napadených článků však ze své databáze odstranil veškeré texty týkající se žalobců.

Foto: ČTK/AP, Reuters

Autor: - hol -

Další čtení

Nová tramvaj pro Prahu zahájí v sobotu zkušební jízdy bez cestujících

Ekonomika
25. 4. 2025

Brněnský Honeywell se bude podílet na dvou evropských obranných projektech

Ekonomika
25. 4. 2025

V ČR vznikla nová poradenská skupina ETL Vision

Ekonomika
25. 4. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ