Americký prezident Barack Obama vyjádřil přesvědčení, že Evropané zvládnou dluhovou krizi eurozóny, i když připustil, že nemají žádné zázračné řešení, které by vše vyřešilo během týdnů či měsíců. Obama vystoupil na tiskové konferenci v mexickém letovisku Los Cabos po skončení summitu skupiny velkých světových ekonomik G20, který vedle dalšího snižování rozpočtových deficitů v závěrečném prohlášení zdůraznil také růstová opatření.
Evropští představitelé chápou, co je v sázce, hodnotil Obama průběh debat, které byly ve stínu prohlubující se krize eurozóny. "Chápou, že je nezbytné, aby podnikli smělé a rozhodné kroky. Jsem přesvědčen, že mohou tuto zkoušku splnit," dodal.
Současně však varoval, že reformy chystané Evropany nepřinesou okamžité řešení. "Žádný z těchto kroků nebude zázračným řešením, které celou tuhle věc úplně vyřeší...během dvou týdnů či dvou měsíců. Ale každý krok ukazuje na fakt, že Evropa směřuje spíše k další integraci než k rozpadu," prohlásil.
Francouzský prezident François Hollande oznámil, že očekává příští rok přijetí kontroverzní daně z finančních transakcí. Podle něj Itálie také navrhla využít stálý evropský záchranný fond k nákupu dluhopisů států eurozóny v problémech. Hollande řekl, že návrh stojí za zvážení a bude o něm jednat v pátek v Římě on a premiéři Německa, Itálie a Španělska.
Vyslovil se také skepticky k možnosti prodloužení lhůt pro splnění řeckých závazků, protože by to podle něj znamenalo větší výdaje z prostředků Evropské unie. Podle něj je třeba hledat jiné cesty, jak Řecku pomoci. Ocenil také, že na summitu "bylo nejdůležitějších cílů, včetně růstu, dosaženo".
Nedávno zvolený Hollande se snaží při řešení dluhové krize vedle škrtů prosazovaných Německem klást důraz také na posílení růstu. "Zavazujeme se přijmout opatření na posílení poptávky, podporu světového růstu a obnovení důvěry," uvádí závěrečné prohlášení schůzky bez dalších podrobností. Současně připomíná pokračování úsilí o "omezování rozpočtové nerovnováhy".
Prohlášení také doporučuje eurozóně zvážit konkrétní kroky k "integrovanější finanční architektuře", která by zahrnovala společný dohled nad bankami, řešení situace zkrachovalých bank a záruky na vklady.
