Obama se zástupci Kongresu hledal řešení fiskální krize

Americký prezident Barack Obama zhruba hodinu hledal v Bílém domě se zástupci Kongresu řešení hrozící kombinace vyšších daní z příjmu a rozpočtových škrtů po Novém roce. Tato opatření by podle názoru mnoha ekonomů mohla Spojené státy opět uvrhnout do recese. Na dohodu již nezbývá moc času, šéf Bílého domu se proto snaží vyjednat minimum přijatelné pro demokraty i republikány, které by mělo šanci na schválení v rozděleném Kongresu.

Jednání se kromě Obamy, viceprezidenta Joea Bidena a ministra financí Timothyho Geithnera zúčastnil šéf demokratické většiny v Senátu Harry Reid, vůdce republikánské menšiny v Senátu Mitch McConnell, republikánský předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner a šéfka demokratické menšiny ve sněmovně Nancy Pelosiová.

Jádrem sporu jsou rozdílné představy demokratů vedených Obamou a republikánů v čele s Boehnerem ohledně výše daní. Prezident dlouhodobě požadoval vyšší daně pro nejbohatší Američany od příjmové hranice 250 tisíc dolarů ročně a zachování současných odvodů pro všechny ostatní. Republikáni dlouho jakékoliv zvyšování daní odmítali. Minulý týden sice jejich vedení poprvé naznačilo ochotu tento postoj změnit, narazilo s tím ale mezi republikánskými zákonodárci.

Bílý dům nyní podle informací amerických médií vkládá naději do nového návrhu, který by zachoval současné daně všem Američanům vydělávajícím do 400 tisíc dolarů ročně. Zároveň by obsahoval škrty v dotacích zdravotní péče. Prodloužil by také některé již neplatné daňové úlevy pro firmy z minulosti, například na výzkum a investice.

V USA na konci roku vyprší daňové úlevy přijaté za předchozího prezidenta George Bushe. Většině Američanů proto bez dohody demokratů s republikány vzrostou daně z příjmu. Dva miliony dlouhodobě nezaměstnaných obyvatel země také přijdou o podporu v nezaměstnanosti.

Zároveň začnou platit automatické rozpočtové škrty, na nichž se obě strany dohodly během jednání o zvýšení stropu zadlužení USA pro případ, že nenajdou lepší řešení rozpočtových problémů. Škrty celkem představují 1,2 bilionu dolarů (22,8 bilionu Kč) během následujících deseti let. Zasáhly by federální úřady a armádu.

Někteří komentátoři ve Spojených státech nicméně namítají, že pokud se obě strany nedohodnou, znamenala by kombinace vyšších daní a škrtů pravděpodobně nejlepší krok ke snížení hrozivých amerických deficitů, se kterým může současná politická reprezentace přijít. USA v současnosti dluží více než 16 bilionů dolarů. Jejich závazky výrazně vzrostly během Obamovy vlády.

Někteří kritici také upozorňují na to, že jednání republikánů s demokraty kladou důraz na daně, a ne na dlouhodobý schodek mezi příjmy a výdaji rozpočtu. Podle propočtů by přitom americký schodek nevyřešilo ani sebevětší zvýšení daní, dříve nebo později se proto bude muset citelně sáhnout do výdajové stránky amerických státních financí.