Největších 60 ekonomik světa přijalo od finanční krize na čistém základě více než 7 tisíc opatření na ochranu obchodu, hodnota cel tak nyní přesahuje 400 miliard USD (8,7 bilionu Kč). Vyplývá to ze studie právnické firmy Gowling WLG, kterou zveřejnila agentura Reuters. Spojené státy a Evropská unie jsou zodpovědné každý za více než tisíc restrikcí.
Další místo obsadila Indie se 400 opatřeními, následují Argentina, Rusko a Japonsko, které mají 365 až 275 restrikcí obchodu. Pouze tři země, Brazílie, Saúdská Arábie a Tunisko, ve sledovaném období na čistém základě liberalizovaly obchodní pravidla.
V loňském roce pak byla úroveň protekcionismu v procentuálním vyjádření nejvyšší od roku 2010. Bylo zavedeno nebo změněno více než 61 procent obchodních opatření.
Spojené státy jsou podle studie jen velmi málo náchylné na změny v ochranářských opatření, protože obchod činí jen 28 procent jejich hrubého domácího produktu. V Rusku má obchod na HDP podíl 51 procent a v Německu až 86 procent. Velmi náchylná je i Británie, kde má obchod na HDP podíl 57 procent. To je více než v Číně, kde tento podíl činí 41 procent.
Širší průzkum také ukázal, že hodnota cel zavedených po celém světě dosahuje 401 miliard USD. Brazílie je jednou z mála zemí, která liberalizovala obchod, ale stále získává z cel 39 miliard USD. To je stejně jako USA. V Číně hodnota cel dosahuje 62 miliard USD, v Mexiku a Německu zhruba 20 miliard USD.
Studie vychází z údajů od Světové banky, nezávislé služby pro monitorování obchodu Global Trade Alert a indexu ekonomické svobody. Studie se nezabývá tvrdostí jednotlivých opatření, která se pohybují od cel v automobilovém průmyslu po regulaci spíše neobvyklých produktů, jako jsou například obojky pro domácí mazlíčky.
