Pomoc
Otevření EU ukrajinskému zemědělství nebude mít velký dopad na ČR
24.03.2014 18:35
Dopad jednostranného uvolnění evropských celních bariér pro ukrajinskou zemědělskou produkci by neměl být pro Českou republiku příliš těžký. Na okraj jednání unijních ministrů zemědělství to v pondělí v Bruselu uvedla náměstkyně ministra Jaroslava Beneš-Špalková. Připomněla, že dovoz například obilnin, vepřového či hovězího masa nebo drůbeže bude nadále omezen kvótami.
"To, zda to bude mít dopad, ukáže čas. Nicméně s ohledem na to, že v EU je 28 členských států, tak se domnívám, že dopad na ČR by neměl být nijak těžký," poznamenala náměstkyně. Připomněla, že EU rozhodnutím o otevření trhu vyjádřila politickou podporu Ukrajině.
Jednostranné otevření trhu pro 82 procent ukrajinského zemědělského exportu a pro skoro 95 procent průmyslové produkce je součástí balíku ekonomické pomoci Ukrajině, který na počátku měsíce prezentovala Evropská komise.
Fakticky unie začne, až návrh schválí členské země i Evropský parlament, jednostranně plnit podmínky už ratifikované dohody o volném obchodu. Ta měla být spolu s asociační dohodou mezi EU a Ukrajinou podepsaná loni v listopadu ve Vilniusu. Tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč se rozhodl ji nepodepsat. Následná politická krize v zemi vyvrcholila zatím ruským obsazením strategického poloostrova Krym a výrazným zhoršením vztahů mezi Západem a Ruskem.
Beneš-Špalková připomněla, že opatření je časově omezeno a platit má jen do počátku listopadu. Do té doby by unie chtěla mít dohody s Ukrajinou kompletně podepsány.
Český vicepremiér, ministr financí a šéf zemědělsko-potravinářský velkopodnikatel Andrej Babiš nedávno uvolnění cel označil za "politické rozhodnutí" a bezprecedentní krok. "Nevím, jestli skutečně EU domyslela, co se může stát," poznamenal s tím, že podnikání v zemědělství má na Ukrajině z hlediska cen půdy, nájmů, platů zaměstnanců či zdanění úplně jiné podmínky než v unii.
Kvóty pro ukrajinské klíčové zemědělské výrobky jsou přitom poměrně přísné. Například u hovězího masa jde pro celou EU na celý rok o 12 tisíc tun, u pšenice stojí částka 950 tisíc tun za rok.
U drůbežího masa a výrobků z něj při součtu různých kategorií o celkem 36 tisíc tun ročně do celé Evropské unie. Podle údajů Českého statistického úřadu jen ČR samotná loni vyprodukovala 148 174 tun drůbežího masa.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.