Ozbrojené konflikty mohou souviset i s klimatem

Ekonomika
29. 7. 2016 06:05
Válka (ilustrační foto).
Válka (ilustrační foto).

Až 23 procent konfliktů, které vznikly v letech 1980 až 2010 v etnicky roztříštěných zemích, je vázáno také na klimatické změny. Vyplývá to ze studie zveřejněné v americkém vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Hnutí DUHA a Greenpeace ve čtvrtek na vědeckou studii reagovaly společným tiskovým prohlášením, podle kterého by tyto skutečnosti měla česká vláda vzít v úvahu.

Autoři vědeckého článku uvádějí, že i když nejsou důkazy toho, že klimatické katastrofy vyvolávají války přímo, mohou k nim v oblastech, kde konflikty hrozí, přispět.

Studie také prokázala, že devět procent ozbrojených konfliktů v uvedeném období vzniklo v oblastech postižených vlnami horka nebo sucha.

Obojí je projev globálního oteplování, které se připisuje emisím takzvaných skleníkových plynů pocházejících z lidské činnosti. Nejničivější dopady se projevují v chudých rozvojových zemích. V bohatších a vyspělých společnostech pak nepřímo například příchodem uprchlíků, kteří utíkají právě před ozbrojenými konflikty.

Hnutí DUHA a Greenpeace konstatují, že hlavní podíl na současné proměně podnebí má dlouhodobé spalování fosilních paliv ve vyspělých státech světa. Politika české vlády "sice potvrzuje odklon ČR od uhlí a závazek přijmout klíčový antifosilní zákon, ale zatím zásadně selhává ve finanční pomoci rozvojovým zemím na zvládání změny klimatu, tedy právě v tom, co je nutné i pro prevenci válečných konfliktů a nuceného odchodu lidí z domovů", uvádí se v tiskovém prohlášení.

Upozorňuje se v něm také na to, že ČR se má podle závěrů klimatické konference OSN z roku 2010 podílet od roku 2020 ročně deseti miliardami korun na omezování klimatických změn. Schválila však pouze 1,8 miliardy a na nátlak ministerstva financí až od roku 2030.

Obě organizace se domnívají, že by vláda s ohledem na vědecké poznatky měla svou pozici změnit a stanovit novou částku i termín. O to více, má-li naplnit vlastní slib o tom, že je třeba pomáhat uprchlíkům v zemi jejich původu. Zpráva navrhuje nabídnout pomoc deseti miliard korun od roku 2020.

Ochránci životního prostředí z obou organizací také uvádějí, že vládní program spoléhá na výstavbu nových jaderných reaktorů, které zatíží rozpočet státu i spotřebitelů a ohrozí energetickou bezpečnost ČR.

Autor: ČTK Foto: ČTK

Další čtení

Inflace v Turecku v červnu zvolnila na 35,1 procenta, zůstává nejvyšší v Evropě

Ekonomika
4. 7. 2025

Majetkový úřad prodal bývalé sídlo ÚSTR v Praze na Žižkově za 387 milionů korun

Ekonomika
3. 7. 2025
ilustrační foto

Cestování je hit. Do patnácti let se ztrojnásobí, říká průzkum

Ekonomika
2. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ