Světový neklid
Ozbrojené konflikty mohou souviset i s klimatem

Až 23 procent konfliktů, které vznikly v letech 1980 až 2010 v etnicky roztříštěných zemích, je vázáno také na klimatické změny. Vyplývá to ze studie zveřejněné v americkém vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Hnutí DUHA a Greenpeace ve čtvrtek na vědeckou studii reagovaly společným tiskovým prohlášením, podle kterého by tyto skutečnosti měla česká vláda vzít v úvahu.

Autoři vědeckého článku uvádějí, že i když nejsou důkazy toho, že klimatické katastrofy vyvolávají války přímo, mohou k nim v oblastech, kde konflikty hrozí, přispět.

Studie také prokázala, že devět procent ozbrojených konfliktů v uvedeném období vzniklo v oblastech postižených vlnami horka nebo sucha.

Obojí je projev globálního oteplování, které se připisuje emisím takzvaných skleníkových plynů pocházejících z lidské činnosti. Nejničivější dopady se projevují v chudých rozvojových zemích. V bohatších a vyspělých společnostech pak nepřímo například příchodem uprchlíků, kteří utíkají právě před ozbrojenými konflikty.

Hnutí DUHA a Greenpeace konstatují, že hlavní podíl na současné proměně podnebí má dlouhodobé spalování fosilních paliv ve vyspělých státech světa. Politika české vlády "sice potvrzuje odklon ČR od uhlí a závazek přijmout klíčový antifosilní zákon, ale zatím zásadně selhává ve finanční pomoci rozvojovým zemím na zvládání změny klimatu, tedy právě v tom, co je nutné i pro prevenci válečných konfliktů a nuceného odchodu lidí z domovů", uvádí se v tiskovém prohlášení.

Upozorňuje se v něm také na to, že ČR se má podle závěrů klimatické konference OSN z roku 2010 podílet od roku 2020 ročně deseti miliardami korun na omezování klimatických změn. Schválila však pouze 1,8 miliardy a na nátlak ministerstva financí až od roku 2030.

Obě organizace se domnívají, že by vláda s ohledem na vědecké poznatky měla svou pozici změnit a stanovit novou částku i termín. O to více, má-li naplnit vlastní slib o tom, že je třeba pomáhat uprchlíkům v zemi jejich původu. Zpráva navrhuje nabídnout pomoc deseti miliard korun od roku 2020.

Ochránci životního prostředí z obou organizací také uvádějí, že vládní program spoléhá na výstavbu nových jaderných reaktorů, které zatíží rozpočet státu i spotřebitelů a ohrozí energetickou bezpečnost ČR.