Pobaltí v úzkých. Prohloubení recese, nebo odložení eura

Lotyšsko, Litva a Estonsko by příští rok mohly devalvovat své měny a tím riskovat odložení přijetí eura. Pobaltské státy by případnou devalvací chtěly hlavně zmírnit dopady hospodářské recese. Jejich měny jsou podle ekonomů nadhodnoceny. Litevský lit a estonská koruna jsou v systému fixního kurzu, zatímco lotyšský lat může oscilovat v pásmu jednoho procenta vůči euru.

Země, které chtějí přejít na euro, musejí prokázat měnovou stabilitu a být nejméně dva roky členem Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II). V tomto systému nesmějí měny členských států devalvovat vůči euru po dobu alespoň jednoho roku před přijetím eura.

Devalvací se rozumí pokles nominálního (úředně stanoveného) měnového kurzu jedné měny vůči ostatním měnám v systému fixních kurzů.

ČTĚTE TAKÉ: Krize ve východní Evropě: Lotyšsko další na řadě

Lotyšsko, Litva i Estonsko vstoupily do ERM II, a kdyby v nejbližší době znehodnotily své měny, posunulo by to jejich vstup do eurozóny nejméně o další dva roky. Zejména Lotyšsko mělo velké ambice stát se první zemí ve východní Evropě, kde se bude jednotnou měnou platit. Všechny země ale čelí citelné inflaci a nesplňují tak jednu z podmínek pro přijetí eura.

Měny těchto zemí jsou příliš nadhodnocené a během současné finanční krize jim nezbývá nic jiného než měnu uměle znehodnotit. Pokud tak neučiní, budou sice nadále členem ERM II, ale jejich ekonomika se ocitne v hluboké recesi, kterou by právě případná devalvace mohla zmírnit.

Foto: archiv Týdne