Polsko si vůbec poprvé půjčuje v eurech levněji než Česko. Investoři patrně oceňují snahu polského premiéra Donalda Tuska více se zaměřit na podporu hospodářského růstu a méně lpět na drastických úsporách. Naopak Praha trvá na tom, že je třeba dál hlavně šetřit a škrtat výdaje.
Výnosy desetiletých státních dluhopisů polské vlády denominované v eurech klesly pod výnosy srovnatelných dluhopisů české vlády už 15. října. Ukazují to data, která zkompilovala agentura Bloomberg. Po výkyvech v minulých dnech byl výnos o jeden bazický bod, tedy 0,01 procentního bodu, nižší i během čtvrtka.
Přitom ještě před dvěma měsíci byla situace úplně jiná. Výnosy polských dluhopisů byly o 47 bazických bodů vyšší než výnosy dluhopisů českých, v obou případech opět u papírů denominovaných v eurech.
Polská ekonomika ve druhém čtvrtletí vykázala růst hrubého domácího produktu o 2,3 procenta, zatímco ta česká je už od konce loňského roku v recesi, a její HDP tudíž klesá. Paradoxem je i to, že Česká republika má u renomovaných agentur i vyšší úvěrový rating.
Návrat k uměle stimulovanému růstu?
Tuskova vláda před šesti týdny zmírnila plán na snížení deficitu na letošní a příští rok. Činí tak s cílem umožnit vyšší výdaje, s jejichž pomocí hodlá stimulovat ekonomiku. Naopak český premiér Petr Nečas chce stejného výsledku dosáhnout hlavně zvyšováním daní, zatímco revolta v jeho Občanské demokratické straně (ODS) ohrožuje premiérův vliv.
"Zdá se, že trhy dnes zajímá hlavně růst," upozornil hlavní ekonom finančního ústavu ING Groep Mateusz Szczurek. Bloomberg jeho slova citoval v článku, který umístil na svém webu. "Dokud budete mít růst a výslovně neuděláte nějakou chybu, pak bude mít deficit na výnosy dluhopisů jen mizivý vliv," dodal.
Polské dluhopisy v místní měně se splatností jeden rok a déle v letošním roce v přepočtu na eura vynesly zatím kolem 18 procent. Srovnatelné české dluhopisy mají zatím výnos kolem 14 procent, zatímco průměr u státních dluhopisů zemí eurozóny je asi devět procent.
Tusk zmírňuje úsporná opatření v situaci, kdy má polská ekonomika za sebou nejslabší hospodářský růst za poslední téměř tři roky. Vláda zvýšila cíl růstu HDP na letošní rok na 3,5 z předchozích tří procent, cíl na rok 2013 pak zvýšila na tři procenta z dosavadních 2,2 procenta. Tusk už také snížil rozpočtový deficit, který loni činil pět procent HDP a v roce 2010 dokonce rekordních 7,8 procenta.
Polsko má největší ekonomiku ve skupině zemí střední a východní Evropy, které v roce 2004 rozšířily Evropskou unii. Česká ekonomika je v této skupině druhá největší. Praha odhaduje, že fiskální deficit letos dosáhne 3,2 procenta, zatímco původní cíl počítal se schodkem 3,5 procenta. Nečas, který kvůli osobním a rozpočtovým potyčkám v dubnu ztratil parlamentní většinu, pokles výnosů českých státních dluhopisů z poslední doby přičítá vlivu předchozích úsporných opatření.
Zatímco výnos desetiletých dluhopisů polské vlády denominovaných ve zlotých letos klesl o 1,4 procentního bodu na dnešních 4,49 procenta, ekvivalentní výnos českých dluhopisů denominovaných v korunách se snížil o 1,44 procentního bodu na 2,15 procenta. Částečně k tomu přispěly rekordně nízké úrokové sazby České národní banky (ČNB).
